Povel volno je jeden z povelů, které byste pejska měli učit už od štěněčího věku. Mělo by mu být jasné, že dostane-li tento povel, může si dělat, co chce – může běhat, venčit se, hrát si s ostatními psy, s námi – prostě musí vědět, že má volnost.

Tento povel by měl váš pes rozpoznat za všech podmínek, i když je zrovna na vodítku. Ano, i v tom případě by mu mělo být při tomto povelu jasné, že se může např. vyvenčit apod. Na vodítku by v podstatě měl rozeznávat tři povely, a to volno, jdeme a k noze.

Povel jdeme musí být pro psa signálem, že vás bude následovat na prověšeném vodítku, třeba i kousek od vás, ale nesmí čuchat, zastavovat a venčit se. Musí prostě jít s vámi.
Na povel k noze se přiřadí k vaší levé noze a bude vás sledovat, od nohy se nesmí vzdalovat, ideálně bude následovat i oční kontakt.

Jak naučit povel volno

Pokaždé, když štěně odepnete z vodítka, přidejte povel volno, aby si ho spojilo s volností pohybu. Později začnete před povelem vyžadovat i některý z prvků poslušnosti. Pes se na povel volno těší, takže máte skvělý motivační prvek k tomu, abyste před jeho provedením mohli vyžadovat např. povel sedni.

Příklad: když dojdete na okraj parku nebo louky, kde psa pouštíte, a když už ví, že při vypuštění zazní povel volno, odpoutejte psa z vodítka, přidržte ho za obojek, dejte povel sedni, a jakmile pes tento povel vykoná, přidejte povel volno.
Další možností je totéž aplikovat před odchodem z bytu, z domu, před vypuštěním psa z branky...
Jako u každého povelu postupně prodlužujte čas, po který musí pes setrvat v poloze, kterou jste mu určili (např. sedni), než přijde povel volno. Jelikož se pes na tento povel těší, prodlužujte čas pozvolna, protože klidová poloha bude psovi zpočátku asi dělat potíže.
Také dejte pozor, abyste nácvik poloh před povelem volno neprováděli v místech, kde jsou na dohled jiní psi – rozptylovalo by to jeho pozornost a nesoustředil by se na povel.

Postupně můžete před povelem volno střídat různé povely, jako je lehni, sedni a podobně, popřípadě celou sérii cviků, jestliže ji pes už plně zvládá. Tento povel můžete při výcviku použít i na uvolnění psa (např. po sérii cviků), aby věděl, že výcvik (tedy i koncentrace na cvičení) právě končí, že se může uvolnit a dělat si, co se mu zamane.
Povel volno využívejte i na vycházkách. Psa si přivolejte k noze, po chvíli chůze u nohy mu dejte povel volno – pes tedy může vaši levou nohu opustit a pokračovat ve své zábavě.

Výcvik na zkoušky

Jestliže chcete s pejskem dělat kupříkladu sportovní výcvik, měli byste tento povel často trénovat i na cvičáku, bývá také součástí zkoušky (ne vždy a všude). V tomto případě pes na povel odběhne od psovoda minimálně deset kroků, následuje přivolání. Při špatném nácviku se vám může stát, že od vás pes nebude chtít odejít, protože už bude vědět, že ho v podstatě okamžitě budete volat zpět, navíc že bude odměněn. Dávejte tedy pozor na stereotyp, nepřivolávejte psa hned, měňte situace…Pes musí vědět, že povel volno znamená na cvičáku totéž, co mimo cvičák. Zavelte tedy volno a psovi nějakou dobu volnost nechte, může pobíhat, čuchat a podobně. Pak ho přivolejte, můžete ho i odměnit, a opět mu dejte povel volno. Několikrát tento cvik zopakujte, pak můžete výcvik ukončit a odejít z cvičáku. S dalším výcvikem pokračujte až za chvíli.

Příště můžete po přivolání s výcvikem pokračovat a dát psovi volno až na konci výcviku. Zkrátka i při tomto nácviku je nutná určitá kreativita, aby pes nevěděl, kdy přijde přivolání a co bude následovat, aby od vás odbíhal stejně rychle a vesele, jako to dělá mimo cvičiště.

Přemysl Jaroš
Kynologií se zabývá od roku 1990. Se psy, které cvičil, složil téměř třicet zkoušek z výkonu a absolvoval desítky závodů. Je několikanásobným účastníkem Mistrovství ČR obranářů TARTu (kynologický klub zabývající se služební kynologií) a účastníkem MČR stopařů TARTu. Kurzy štěňat i dospělých psů vede už déle než deset let, přičemž mnoho z těchto psů úspěšně složilo i několik zkoušek. Nabízí také pomoc při socializaci psů a jejich chování v běžném životě, učí je být příjemnými společníky a kamarády.

Článek vyšel v časopisu č.2/2014

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky. Děkujeme Vám