Domácí péče o srst pejska

Publikováno: 14.3.2015
Autor: Katka Motejzíková
Foto: Zuzka Erretová, archiv PesWeb
Sekce: Chov psů

U řady plemen je třeba pečovat o srst – zejména, pokud jste si pořídili dlouhosrstého pejska. Ale i ten krátkosrstý uvítá, je-li občas s citem vykartáčován. Někteří psi tuto péči vnímají velmi pozitivně, je to pro ně chvilka strávená s páníčkem a pokud je spojena s příjemnou masáží, pejsek ji přijímá velmi ochotně.

Základem péče je tedy pravidelné česání a kartáčování. Interval a délka této procedury jsou dány typem, délkou, kvalitou a stavem srsti, ale také pečlivostí a důsledností majitele psa.

Dlouhá, rovná a nelínající srst je typická pro plemena: jorkšír, ši-tzu, lhasa apso, maltézáček apod.


Dlouhá, rovná a nelínající srst

Typická pro tato plemena: jorkšír, ši-tzu, lhasa apso, maltézáček apod.
Pejska je nutné minimálně třikrát týdně důkladně vyčesat proti srsti kartáčem, abyste ho zbavili nečistot (větvičky, bodláky, zacuchaná místa...) a pak po srsti hřebenem srovnat srst do správného tvaru. Nesmíte zapomenout hlavně na srst za ušima, v podpaží, pod ocáskem a v oblasti slabin, kde se nejvíce cuchá. Pokud je pejsek mokrý, nechte nejdříve srst uschnout a pak teprve ho důkladně vyčešte. Mokrou srst byste česáním potrhali.


Kadeřavá srst

Typická pro tato plemena: pudl, bišon, boloňáček, lvíček, havanský psík apod.
Pro tyto pejsky platí téměř to samé, ale před stříháním musíte pejska vykoupat a srst dobře natáhnout. Není totiž možné ostříhat pejska kudrnatého. Srst natahujte během sušení fénem. Nejlepší je spolupráce dvou lidí. Jeden pejska přidržuje a češe kartáčem proti srsti, druhý fouká fénem do česaného místa, dokud není srst pejska všude zcela suchá a nezkadeřená. Takto připravený pejsek může být kvalitně ostříhán. Také, pokud je dobře vysušen, nedojde k tak rychlému zacuchání srsti.

Hrubá srst je typická pro plemena: teriér, drsnosrstý jezevčík, knírač, kokršpaněl.


Hrubá srst

Typická pro tato plemena: teriér, drsnosrstý jezevčík, knírač, kokršpaněl.
Hrubá srst se upravuje tzv. trimováním. To je odstranění odumřelé srsti jejím vyškubáním. Nezní to sice příliš přívětivě, ale je-li tato úprava provedena ve správný čas, citlivě a pravidelně, není zvířeti nijak nepříjemná. Naopak, odumřelá, nevytrimovaná srst psa svědí, dochází k jejímu nestejnoměrnému uvolňování, pes se drbe, aby se jí zbavil a může dojít i k vleklým zánětům kůže.
Trimování je jedna z nejpřirozenějších úprav srsti. Dříve se teriéři většinou sami „otrimovali“ v lese v trní, stará srst se v hustém porostu uvolnila a pes vypadal jako oškubaný (podobně jako třeba bizon v ZOO, když mění srst). Dnes nikdo nechce mít doma „škubánka“, proto trimováním odstraníte odumřelou srst najednou. Musí ale být dobře „zralá“, tedy připravená se uvolnit.
Takto upravovaný pes si zachová správnou barvu, strukturu a samočistící vlastnosti srsti. Je-li takovému plemeni srst ostříhána, většinou velmi změkne, zkadeřaví a ztratí výraznou barvu.
Před úpravou trimováním nikdy pejska nekoupejte(!), srst by pak klouzala a nebylo by možné ji upravit. Pejska doma jen důkladně vyčešte a popř. mu umyjte nohy a břicho, které se zpravidla ponechává delší, netrimuje se a upravuje se střihem.

Katka Motejzíková, Salón Anjuli, www.strihani-anjuli.cz

Článek vyšel v časopisu č. 2/2014

logo Haf a Mňau

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.

Děkujeme Vám

Kam dál: 

Péče o psa v zimním období

Homeopatie - šetrná léčba pro psy a kočky

Stříhání drápků

Preventivní prohlídky u starých pacientů

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...