Irský vlkodav - obr s něžným srdcem
Vznikl zkřížením chrtů a dogovitých plemen. Původně byl určen ke štvaní, chytání a zabíjení vlků – a z toho také pojmenování plemene vzniklo. Je klidný, vyrovnaný a velmi společenský – určitě by neměl žít v kotci, v izolaci od rodiny, s tou naopak potřebuje být v kontaktu co nejvíc. Potřebuje, aby na něj měl pán dost času, vyžaduje jeho pozornost, určitě mu nestačí venčení na – byť prostorné – zahradě. A vzhledem ke své velikosti samozřejmě musí mít i hodně prostoru – jistě s vámi bude šťastný i v garsonce (když se mu jinak budete dost věnovat), ale ruku na srdce, kam si pak sednete vy?
Čahoun mezi psy
Patří k nejvyšším psím plemenům (psi měří v kohoutku 85 cm, feny 79 cm, někteří extrémní jedinci mohou vyrůst i přes 95 cm!) – v pořadí je druhý, hned za německou dogou (112 cm v kohoutku a 108 kg).
Šlechtický pes
Domovinou vlkodavů je Irsko (což napovídá i jejich jméno) a do světa je rozšířili Keltové, známí i jako výteční chovatelé psů. Tyto psy vlastnily především šlechtické a královské dvory, kde byli vlkodavové považováni za klenot – pyšnili se i obojky ze zlata a jiných drahých kovů. Vlkodav byl oblíbeným darem pro královské rodiny celé Evropy – dokladem je i první písemná zmínka o plemeni z roku 391 n. l., kdy římský konzul svému bratrovi v děkovném dopisu za sedm irských vlkodavů mimo jiné napsal: „Celý Řím na ně hleděl s obdivem a okouzlením.“
Vlkodav se objevil dokonce i ve znaku irských králů, ve velkém byl dovážen do Indie, Persie, Dánska, Španělska i Polska. Vývoz byl tak masivní, že se ve vlastní domovině stal vzácným, a tak byl za vlády lorda protektora O. Cromwella vývoz vlkodavů z Irska a Anglie zakázán. Jenže pak se následkem vyhubení vlků ve Skotsku a Irsku, a také kvůli hladomoru v roce 1845, stal vlkodav nadbytečným, lidé o ně ztráceli zájem, dokonce až do té míry, že tomuto plemeni hrozilo vyhynutí. Naštěstí se kolem roku 1860 pokusil rasu obnovit kapitán George Graham (odborník na chov deerhoundů). Sestavil chovatelský program, v roce 1886 vznikl standard plemene, čímž byla záchrana vlkodavů dokončena.
Preparát psa jménem O’Leary z té doby je dodnes vystaven v Národním historickém muzeu v Londýně.
Do Česka se první vlkodav dostal v roce 1975.
Podobný pes: deerhound
(skotský jelení pes)
Tito psi jsou si opravdu velmi podobní. Irský vlkodav má oproti deerhoundovi robustnější postavu, je těžší a hlavně vyšší. Deerhound je štíhlejší. Jde o velmi starou rasu původem ze Skotska.
fotka deerhound – na výběr několik – jsou malé, ale stačí – musí
(Foto: internet)
Jedinečná povaha
Irský vlkodav je velký svou postavou, má ale něžné a velmi citlivé srdce. Jeho pán je pro něj vším, smyslem žití, neváhá za něj obětovat život. Pro jeho vlídné slovo, pohlazení, aby mu udělal radost, udělá vlkodav snad všechno, co je v jeho silách. Typický vlkodav je mírný a klidný – nikdy nesmí být agresivní nebo bázlivý. „Doma je mírný jako ovečka, při lovu odvážný jako lev,“ charakterizuje povahu těchto psů standard plemene. Je milý ke své rodině i k cizím lidem. Venku ovšem pozor na jeho stále dobře vyvinutý lovecký pud!
„Celkově vzato není hloupý, ale velmi vytrvalý a nezáludný. Je velmi věrný a citlivý a slyšela jsem o několika případech, kdy vlkodav uhynul smutkem poté, co ztratil svého pána,“ píšou mj. ve své knize o plemeni chovatelé Gardnerovi.
Jaký sport se pro ně hodí?
Základní výcvik by měl zvládat každý pes bez ohledu na plemeno. Vlkodav udělá pro svého milovaného pána prakticky cokoliv, ale nedají se od něj očekávat stejně rychlé a přesné reakce jako např. od ovčáckých plemen. Vhodným sportem je pro něj coursing, mnozí majitelé se svým vlkodavem provozují i agility XXL. Štěňata do jednoho roku by se ale rozhodně neměla přetěžovat, lepší je chodit s nimi víckrát na kratší procházku než na jednu dlouhou.
„Znám mnoho vlkodavů, kteří bydlí v bytě. Naši psi jsou s námi doma – i když máme zahradu. Vlkodav chce žít se svým majitelem v co nejtěsnějším kontaktu. Určitě bude raději s vámi doma než sám na zahrádce. Samozřejmě mu musíte dopřát dost procházek – z běhání ve volné přírodě bude vždycky nadšený,“ upozorňuje chovatelka Klára Hájková.
Pozor na infekce
Mezi největší zdravotní problémy vlkodavů patří rakovina (zejména osteosarkom), onemocnění srdce a torze žaludku. Všechna tato onemocnění jsou náročná na terapii a mají špatnou prognózu. Jsou také náchylnější k infekčním nemocem – případ, kdy se fenka vlkodava nakazila bakterií E. coli, s vysokou pravděpodobností z kontaminovaného jablka, a přes veškerou péči zemřela, najdete zde.
ZKUŠENOSTI CHOVATELKY
Klára Hájková
CHS Chrisboa Naif
www.chrisboanaif.cz
Je to láska na první pohled
Chovatelskou stanici má přes tři roky. Na vlkodavech obdivuje především jejich jedinečnou povahu. Stejně jako exteriér je pro ni důležité zdraví, proto všechny chovné feny pravidelně podrobuje zdravotním vyšetřením.
Výstavní úspěchy samozřejmě nějaké máme, ale pro mne je nejdůležitější zdraví našich psů a odchovaných štěňat. Naše štěňátka jsou narozená z nepříbuzenské plemenitby a rodiče nejsou blízce příbuzní – tím také minimalizujeme rizika zdravotních i exteriérových vad, které z příbuzenské plemenitby hrozí. Krycí psy vybíráme opravdu svědomitě a vytipované jedince dlouho sledujeme. Takový pes musí splňovat naše nejpřísnější požadavky nejen v oblasti zdraví, ale i co se týče povahy a vzhledu. Mým cílem je odchovat povahově vyrovnané a mazlivé irské vlkodavy, kteří co nejvíc splňují požadavky standardu. Hledím na kvalitu, ne na kvantitu.
Čím vás oslovili, v čem jsou pro vás tím NEJ psem?
Irský vlkodav je v mém životě sice krátce, ale během chvilky jsem zjistila, že vlkodav je plemeno, které mne bude doprovázet celý život. Mnoho lidí si rasu svého budoucího psa vybírá podle vzhledu. I já jsem takhle vybírala. Irský vlkodav patří bezesporu mezi psy, kteří svou velikostí a elegancí uchvátí na první pohled. Stačila ale chvilka, abych poznala, že je pro mne vlkodav ideálním psem – zejména pro jeho milující povahu. Jsou to velmi přizpůsobiví, opatrní a tolerantní psi. Na trochu toho pozdvižení, které jim přináší třeba kontakt s dětmi, reagují stabilně a dobromyslně.
Jsou vhodní třeba pro začátečníky, nebo by je měl mít radši už zkušenější pejskař – a proč?
Já myslím, že jsou vhodní i pro začátečníky. Výchova je ale bezpochyby nejdůležitějším předpokladem pro harmonické soužití majitele s vlkodavem, proto je třeba nepodcenit socializaci štěněte a jeho výchovu, která by měla být přátelská, ale důsledná.
Máte zkušenost i s jinými plemeny? Mohla byste je porovnat?
Zkušenosti mám také s koliemi. Pohybem ani pozorností nešetří, a proto jí nikdy nic neunikne. Vlkodav se s klidem dokáže válet polovinu dne v posteli, ale kolie se nezastaví. Také ráda štěká na všechno, co se kde šustne, na rozdíl od ní bere vlkodav věci s větším nadhledem.
Jak se správně o tyto psy pečuje? Vyžadují něco zvláštního – přístup, krmení…?
Důležitá je pro každé velké a obří plemeno kvalitní a vyvážená strava, která je základním předpokladem pro odpovídající růst. Rostoucí štěňata velkých a obřích plemen mají úplně jiné požadavky než štěňata malých plemen nebo dospělých psů. Péče o srst vlkodava není tak náročná jako u afghánského chrta či dlouhosrsté kolie. Stačí jednou za 2–3 dny pročesat a dále trimovat dle potřeby. Velmi důležité je ale mazlení a procházky, které jsou pro majitele vlkodava denní nutností a radostí.
Hodí se třeba na hlídání? Mně to moc nepřijde, já vím, že jsou hodní… ale třeba se pletu?
Každý pes hlídá, vlkodav však typické plemeno k hlídání objektu není. Ale svoji rodinu a území bude určitě chránit, ucítí-li nebezpečí.
Na jaře plánujete štěňata, jak si pro ně vybíráte majitele? Komu štěně prostě nedáte ani za nic?
Štěňátkům se budu pokaždé snažit najít vhodné láskyplné majitele – ty ale rozhodně nechci při odběru vidět poprvé a naposledy. Budu ráda, když se majitel s psem bude účastnit výstav, coursingu či dalších aktivit, ale není to nutností. Důležité pro mne je, aby budoucí majitel mohl štěňátku poskytnout lásku, porozumění a plnohodnotný aktivní život plný radosti a nového poznání. Štěně bych nedala člověku, který by na mne působil dojmem, že si chce pořídit psa pouze jako prostředek k vydělávání peněz.
Scházíte se s jinými majiteli, pořádáte nějaké společné akce?
Většinou se scházíme na výstavách. Nadační fond Irský vlkodav pořádá po celý rok různé akce a letní setkání. Náš klub pořádá také letní setkání, klubové výstavy a odborné přednášky, které jsou pro majitele velmi přínosné.
Článek vyšel v časopisu č. 2/2014
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
Kam dál:Irský vlkodav - atlas plemenAljašský malamut - vlčí pesSaluki - lovec aristokratHrdý kliďas - Německá dogaProbíhající sbírky |
