Mimino, kojení a pes
Máte psa, a najednou přijde do rodiny dítě? Bohužel ještě pořád spousta lidí řeší tento životní obrat nemilosrdným vyhazovem psa z domu. O tom, že to opravdu není nutné, se vás pokusíme přesvědčit v tomto článku!
TYPICKÝ INZERÁT
| Prosím o pomoc. Musíme se vzdát krásného …letého pejska. Narodilo se nám miminko a pejsek začal žárlit. Proto upozorňuji, raději ne k malým dětem. Jinak pejsek je super klidné povahy, poslouchá na zavolání a máme ho moc rádi – ale dítě je prostě přednější. Chceme mu najít nový slušný a klidný domov. Pes se jmenuje... a náš telefon je… Snad se někdo najde, jinak ho musíme dát do útulku! |
Ano, takhle nějak vypadá typický inzerát v novinách nebo na internetu... Napadlo vás někdy, jaký zmatek musí chudák pejsek mít v hlavě? Dosud byl středem pozornosti, všemi milované a rozmazlované „dítě“, najednou je ale doslova pátým kolem u vozu a musí rychle z domu, protože do rodiny přibyl nový malý tvor, který je najednou místo něj oním zbožňovaným a nade vše upřednostňovaným? A je to opravdu nutné řešit hned vyhazovem nevinného zvířete (mnohdy se to týká i koček)?
ZAUJALA NÁS KOJÍCÍ MAMINKA:
Na internetu jsme zahlédli fotku kojící maminky obložené smečkou psů – tato maminka se prostě rozhodla ostatním dokázat, že psa není potřeba dávat pryč kvůli narození miminka!
Jmenuje se Martina Calpašová a ke své fotce napsala:
„Vím, že to přijde někomu divné, že kojím a mám kolem sebe tolik psů, ale musela jsem to na internet dát hlavně kvůli lidem, co se zbavují psů, protože se jim narodilo miminko a nedalo by se to, podle nich, skloubit. Tak pro ty lidi mám vzkaz, že se to dá, jen si to člověk musí zorganizovat!“
Moc se nám tento postoj mladé maminky zalíbil, takže jsme s jejím svolením fotku dali i k nám na internet a vyzvali naše čtenářky z řad maminek, aby se rovněž podělily o svoje zkušenosti. Přinášíme ty nejzajímavější.
Jitka Tůmová: Mám dvě děti a tři psy, jde to skloubit naprosto v pohodě. Bohužel ti, co se zbavují psů kvůli dítěti, to mají jako záminku. Když ne dítě, vymysleli by si něco jiného.
Kateřina Krausová: Máme čtyři děti, dva psy, tři králíky, jednu agamu a několikero rybek, a stejně mám pořád mam pocit, že do 3+1 se ještě něco vejde. A klidně si odpustím dovolenou, když není hlídání, ale psiska nedám!
Miška Sport: Super, aspoň nebude mimi hned z každé prkotiny nemocné. Taky to tak mám a měla jsem dítě, čtyři číči, dva psy a dva potkany. A odmala spali kočky i psi s malou v postýlce. Je dobře, když má dítě hned od malička kladný vztah k zvířátkům jako moje malá! * Filipe přímo k tomu je fotka „Miska sport“
Petra Jiráková: Souhlasím a podporuji tuto fotografii. Když jsem byla na mateřské, chovala jsem briardy a kokršpaněly a zvládala jsem to líp než předtím jako zaměstnaná.
Petra Michalová: Dva psi po třiatřiceti kilech a mimčo v paneláku (morče nepočítám), malý výtah, kam se s kočárem vejde sotva rodič a s bídou jeden pes, ale skloubit se to dá. Tak se holt venčí po jednom, když s námi nejde i táta. Mamče z fotky – palec nahoru! Kdo má zahradu, je za vodou úplně, ale i to dávání pryč z důvodu malého bytu je volovina. Vždycky to jde nějak udělat. Holt nejde být všude, někdy se musí od něčeho upustit, ale nikdy od psů!
Iveta Větrovcová: My jsme měli pejska i na svatbě v kostele.
Alena Halajová: Jde to, vychovala jsem tak své děti, a teď se těším, až tak bude vyrůstat naše vnouče – mimochodem, narodí se v lednu a už tady má svého boxerka, který se na to všechno určitě moc těší!!!
Monika Viros: Máte pravdu, vše se dá. Kojila jsem dvakrát a pejsan byl u nás doma první, pro mne je třetí dítě, můj miláček, který může vše a všude a s dětmi vychází fantasticky. Ten, kdo dá pejska pryč z nějakého důvodu a výmluv, nemá prostě srdce.
Simona Lukešová: Kolem všech mých dětí se motala zvířata a nedokážu si představit, že bych dala pryč nějaké zvíře kvůli narození mimina. Je to součást jak mého života, tak i života dítěte.
Silvie Ascherová: Já mám na zvířata silnou alergii a doktorka mi už před dvěma lety přísně nařídila, ať se všech zbavím! Dodnes mám doma zlatého retrívra a dva králíky. Každý měsíc si venku najdu nějakého zatoulaného psa či kočku, abych jim mohla najít nový domov. Zvířata miluji a nikdy bych se jich nevzdala, ani pro nemoc!
Klára Mrkvová: Děti mají vyrůstat se zvířaty, jsou pak zdravější! Získají nejlepšího kamaráda hned odmala a vidí, co je zodpovědnost.
Beruška Beroun: Co je to za debilitu, zbavovat se zvířecích členů rodiny kvůli miminu? Nedala bych je!!! Ani psa, ani kočky, které mám dvě. Můj syn vyrůstal se zvířaty, a podle toho to taky vypadá. Miluje je a nesnáší, když jim někdo ubližuje.
Klára Rousová: Máme čtyřměsíční mimčo a rok starého amstafa. A dát to čtyřnohý mimi pryč? Jen přes mou mrtvolu!
Pavlína Fajkusová: My sice máme gaučáka shih-tzu, takže pohodový pes, a o tom dát ho pryč jsme nikdy ani vteřinu neuvažovali. Spíš jsme se těšili, že budu na mateřské a nebude muset být doma sám. Venčení jsem s mimčem zvládala v pohodě. Naopak byl pejsek venku častěji než dřív. Teď má malý dva roky, pes čtyři, a jsou to kámoši.
Alena Čermáková: No nevím... Myslím, že jeden pejsek by určitě stačil. Už jen mít miminko je dost práce, a teď ještě do toho tolik psů? To je pořád uklízení, protože taky jsem měla doma psa a všude bylo pořád hodně chlupů, i když se každý den vysávalo a vytíralo! Moje malá pak měla chlupy i na sobě, a co teprve ze čtyř psů? Neumím si to představit. Jsem toho názoru, že by stejně doma víc jak jeden pes neměl být. A hlavně, jak koukám na sídlištích, žádný páníček není schopný ani nosit sáčky, aby uklidili po pejscích. Prostě – 100 lidí, 100 názorů.
Tereza Bednářová: Neznám nikoho, kdo by kvůli tomu, že chce psa, odložil dítě – tak proč to funguje obráceně? Nejsem žádná bláznivá pejskařka, ale když se člověk jednou rozhodne vzít na sebe zodpovědnost za něčí život, je jedno, jestli je to pes, nebo dítě. Že se většina psů dožívá věku kolem deseti let a víc, je známo. Nechápu proto, že si tolik lidí není schopno spočítat, že třeba za deset let budu chtít dítě, a bez psa... A tudíž asi není nejchytřejší si psa pořizovat!
Veronika Janovská: Tak já bohužel pejska kvůli narození miminka pryč dát musela, ale velice nedobrovolně. Žijeme samy s mamkou, ta proti Amynce nic neměla, ale byla jak vyšinutá z chlupů, i když jsem se o ni řádně starala a uklízela. Jenže když jsem neplánovaně otěhotněla, přítel mě opustil a neměla jsem možnost se od matky odstěhovat, znělo matčino ultimátum jednoznačně: Buďto pryč pes, nebo všichni. Důkladně jsem hledala, až jsem našla zodpovědné a hodné lidi, kteří si s Amynkou i ona s nimi hned padli do oka. Dodnes se navštěvujeme a já vidím, že je u nich šťastná a spokojená. Ale je pravda, že mi hodně chybí. Mít možnost se odstěhovat, neváhám ani vteřinu a těším se na příchod miminka společně s Amynkou...
Iva Pulpánová: Nedala bych ani jednu, holky moje!
Takhle krmíme my. Kocouři občas vlezou do postýlky nebo do kočárku – prázdného (toho ukřičeného kotěte se přece dotýkat nebudou) a Pegynka, to je hlídací chůva.
Potěšila nás ta spousta reakcí! Zajímalo nás, co na to Martina, která onu lavinu svou kojící fotkou spustila, říká.
„Jsem ráda, že to zaujalo tolik lidí, nechci si tady nic dokazovat nebo ukazovat, že jsem ‚supermatka‘, ale už mne prostě štve, jak přibývají inzeráty typu dáváme pryč pejska, protože se nám narodilo mimi. Našemu malému jsou tři měsíce, manžel je pořád v práci, a ani ve snu by mě nenapadlo dávat naše psy pryč, a to jsem na malého sama, protože jsem se odstěhovala za manželem dál od svého rodného bydliště, takže nějaké hlídací babičky nebo tetičky fakt nemáme. Takže i těm ostatním chci tímto říct: dejte těm vašim čtyřnohým parťákům šanci a nechte si je, i když se vám narodí mimi, přece jste si je nepořizovali s tím, že je budete mít rok dva, ale s tím, že je člověk bude mít do konce jejich života.“
Článek vyšel v časopisu č. 1/2014
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |