Zkušenost uživatele s plemenem

Byl to osud... Pastevci mě doprovází celý život, ale tentokrát jsem chtěla pastevce, který bude lépe cvičitelný a ovladatelný. Šarplaninec splnil mé očekávání. Šarplaninci se stále v jeho domovině používají, jako armádní psi. Takže ovladatelní i přes svůj temperament být musí. A tak přišel šarplaninec jménem Taro. Tara jsem si vzala už jako ročního psa, bylo to pole neorané, avšak svou smečkou socializované. Taro pochází z chovatelské stanice Sharislands, kde se tou dobou nacházelo 12 psů. Díky smečce s Tarem nemáme problém zvládnout ostatní psy. Stačilo se pustit do výcviku, který musí být veden důsledně a s citem. Taro nyní ovládá všechny mé povely, na výstavách se chová velmi vzorně a také klidně.

Šarplaninec je obrazem svého pána. Proto by ho v držení měl mít zkušený kynolog. Kynolog, co chápe, co si pořídil - pastevce! V rukou nezkušeného člověka se z něho s největší pravděpodobností stane neovladatelný pes. Jakmile člověku přeroste přes hlavu, zadělává si na pořádný malér. Šarplaninec se hodí pro člověka, který je sám o sobě přirozenou autoritou. Jeho temperament je klidný a rozvážný, je to dobromyslný, ale zároveň ostrý pes, který je vždy oddaný svému pánovi. K ostatním psům se chová tak, jak ho to člověk naučil. U štěňat je důležitá socializace co se v mládí pes naučí respektovat, to pak respektuje po celý život. Můj šarplaninec žije ještě se 2 berňáky, které má jako své parťáky a skoro bratry. Na vycházkách nemáme problém se žádným psem, který přijde v přátelské náladě. Problémy se vyskytují spíše z druhé strany, kdy se potkáme se psem, který už na dálku dává najevo jeho hrozbu v tomto případě jde šarplaninec do ofenzívy. A je potřeba ho razantně krotit - pokud šarplanince naučíte být v klidu, konfliktům se z větší části vyhnete. Děti šarplaninci mají vesměs rádi. Chápou, že jsou to členi domácnosti a ty se respektují. Nicméně, neznamená to, že smíte nechat díte o samotě - bez dohledu samotný se psem! Pokud je šarplaninec sám, nevadí mu to, ale ve smečce je lepší zábava a lepší spolupráce. Šarplaninec do své smečky zahrne, jak malé pejsky, tak jiné velké psy a samozřejmě jeho lidi. Pobyt o samotě mu nevadí, když má přehled o jemu svěřenému území, proto by jeho kotec měl být umístěn tak, aby viděl na pozemek. Ale jak jsem již řekla, ve dvou se to lépe táhne :-) A co se týká hlučnosti. Je to pastevec a jeho popis práce je hlášení všeho nekalého, co se děje kolem jeho pozemku. Takže ano, patří mezi hlučnější psy, opravdu hlásí vše. A na co je potřeba nezapomínat. je to velký pes, takže keře, stromy, zahradní nábytek i trávník dojdou k úhoně. Šarplaninci jsou všetečky a vše rádi zkoumají. A vyhrabat "kráter" je pro ně hračka. Pokud si pořídíte šarplanince, počítejte s pořízením bytelného plotu a pak se smiřte s tím, že vaše zahrada nebude s tímto psem vypadat, jako okrasná zahrada v Japonsku nebo Anglii.

Je to pastevec, a jak již název napovídá, je to pes, který dennodenně celoročně hlídal stáda ovcí a střežil ho před predátory. Je to pes s dlouhou krycí srstí a hustou podsadou, takže je absolutně nevhodný pro držení psa v bytě a tím pádem se nehodí ani do rušného centra města stejně tak do periférií měst. Je to pes, který potřebuje zahradu - kterou by mohl střežit. Takže ideálem je vesnice a domek. Šarplaninec je vhodným psem na celoroční obývání venkovních prostor. Ale do domu se rád přijde v létě ochladit a nebo naopak v zimě ohřát. Ale celý den zavřen v domě nesnese. Kotec je vhodným opatřením proti dnešním zákonům. Je to ostrý pes, který nechápe, že malé dítě za plotem, které se chytá plotu není hrozbou. Bohužel tento pes to tak vnímá a lehce tak může dojít k napadení člověka - dítěte, který nedopatřením se chytí plotu. Proto by měl být pes na zahradě jen pod vaším dohledem. A když jste mimo dům je lepší psa v kotci nechat. Protože kdyby se k Vám někdo vloupal a pes ho napadl, tak díky dnešním zákonům, nikdo nebude zkoumat, co dělal zloděj na vašem pozemku, ale že ho napadl pes. A o psa můžete přijít... Tím však nechci říct, že by si člověk měl pořizovat šarplanince jen do kotce! To ne, je to pes, který potřebuje vycházky, který klidně může být na zahradě, pokud tam bude člověk, který ho "bude mít na očích".

Šarplaninec je pes silný a dobře stavěný. I přes svou velikost a mohutnost se jedná o rychlé a živé plemeno. Ovšem bez většího zatěžování. Proto se hodí, jako společník na klidné procházky. Přetěžování tohoto psa vede k oslabení kloubů až k jejich deformaci. Takže šarplaninec je pro člověka, který je pasivní. Který rád dělá procházky do přírody v klidném duchu. Tento pes se nehodí pro běžné psí sporty. Sporty, který se dají se šarplanincem dělat jsou turistika a okrajově sportovní kynologie. Sportovní kynologii krajově - základní povely šarplaninec, pokud se je dobře naučí bude ovládat, aport bude přinášet, ale stopovat a dělat obrany nebude. Protože pastevec útočí jen tehdy, kdy je přímo ohrožena jeho rodina - smečka, pokud ho člověk naučí lovit figuranta - podpoří v něm agresi proti člověku, tak je opět zaděláno na průšvih. Takže základní povely, aporty, turistika. Více není potřeba a pro šarplanince je ten zbytek naprosto zbytečný. Nepotřebuje se učit hlídat. To má v krvi :-) U šarplanince je největší úspěch naučit ho ovládat všechny základní povely. Je to pastevec, který díky člověku umí potlačit samostatné rozhodování a přenechat ho na svém páníčkovi.

Šarplaninec je vhodný pro zkušeného kynologa. Nikoliv pro začátečníka. Stejně tak není vhodný pro člověka, který umí cvičit jen podle TARTu nebo který umí cvičit jen IPO... Šarplaninec není vhodný pes pro dril. Učí se pomalu a za bohaté odměny (výcvik i výchova musí probíhat tak, jako by jí vymyslel sám šarplaninec - musí vědět, že mu daný cvik bude ku prospěchu). Jeho výchova a výcvik musí probíhat pevnou rukou, důsledně, ale laskavě a citlivě. Šarplaninec má sloní paměť a jakmile mu člověk jednou uhne z cesty - např. zavoláte ke mně, pes nic, tak jen nad tím mávnete rukou, pes si rychle zapamatoval, že povel ke mně se vlastně respektovat nemusí a vy jste si zadělali na průšvih. Povely se musí plnit vždy a přesně tak, jak jste to psa naučili. Šarplaninec je pastevec není to německý ovčák. Proto je zapotřebí hodně trpělivosti, protože se tento pes učí o dost pomaleji než zmíněný německý ovčák. Takže výchova a výcvik musí být veden i trpělivě. Nicméně trpělivost růže přináší a u šarplanince toto tvrzení platí několikanásobně!

Je to velký pes, nicméně stále ještě přírodní. Takže u něj můžeme čekat dysplazii loketních i kyčelních kloubů, artrózy a prakticky vše, co se kostry týče. U tohoto plemene je povinné vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů - samozřejmě se tohle vyšetření týká psů/fen, kteří jsou adepti pro uchovnění. Dále je to dlouhosrstý pes, takže je potřeba čas od času (hlavně z jara) česat a česat. Takže péče o srst je tak středně náročná. Na co je potřeba dát pozor, tak jsou záněty uší. Šarplaninec má plandáky, takže pokud vyleze z vody nebo zmokne a ouška se mu zapaří, je to problém a rychle se tvoří zánět ucha. Proto je potřeba uši po koupání nebo po zmoknutí vytřít zevnitř do sucha.

Šarplanince doporučuji člověku, který je zkušeným kynologem, který bydlí v baráčku s velkým, zajištěným pozemkem. Který rád chodí do přírody a který se bude moct psovi věnovat, tak jak se patří. Šarplaninec není psem, který by se už jako štěně švihlo do kotce a hlídej. To opravdu NE! Je to společenský pes, který má za úkol hlídat dům, pozemek a svou smečku do roztrhání těla.

Náš Taro pochází z chovatelské stanice Sharislands. Podle mě, člověk, který si pastevce pořídí bez průkazu původu či jako křížence něčeho dalšího je sebevrah. U kříženců a psů bez průkazu původu nemáte záruku vůbec ničeho. Nemáte záraku toho, že vám z toho štěněte vyroste vysněné plemeno. Nemáte záruku jeho temperamentu, který je dán standardem, nevíte s čím vším je ten pes bez papírů přikřížen (dost často jsou šarplaninci bez průkazu původu přikřížení s kavkazským pasteveckým psem, což úplně potlačuje standard šarplanince - je jiný vzhled, jiná nevyzpytatelná povaha). A pokud jde o křížence, díky jejich mutacím genů, nikdy nevíte, kdy se pes obrátí proti vám, dost často u kříženců i psů bez průkazu původu dochází k poruchám chování, které nikdy nedopadají dobře, dopadají spíše fatálně. Průkaz původu není přepych, ale potvrzení, - že štěňata jsou odchovávána na kontrolovaných psech a fenách (povinné vyšetření DKK, uchovněni podle standardu šarplanince) - že víme, o jaké psy a feny jde, tedy ne o křížence vydávané za šarplanince s nevyzpytatelnými vlastnostmi a vzhledem - že nejde o rodiče vyřazené z chovu pro nevyhovující povahu nebo vzhled - že nejde o živelné krytí mezi nejbližšími příbuznými (což může stejně jako u lidí přinášet různé genetické defekty) Průkaz sice nedává stoprocentní záruku (jde o zvířata, ne výrobek), že ze štěněte vyroste šampion, ale potvrzuje, že má předpoklady odpovídat vzhledem i povahou svému plemeni. Více na sarplaninac.cz