Slovenský čuvač
Základní údaje plemena
| Země původu | Slovensko |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | Slovenský čuvač |
| Kategorie dle FCI | I. Ovčáčtí a honáčtí psi |
| Velikost | pes: 62-70 cm fena: 59-65 cm |
| Hmotnost | pes: 36 - 44 cm fena: 31 - 37 cm |
| Osrstění | Kromě hlavy a končetin tvoří srst hustý, huňatý kožich, bez cestičky na zádech a bez závěsů na ocase a zadní části stehen. Psi mají nápadnou hřívu. |
| Zbarvení srsti | Bílá, žlutavý nádech u kořene uší je přípustný, ale nežádoucí; zřetelné žluté skvrny jsou nepřípustné. |
| Celkový dojem | Horský pes tvrdé konstituce,statné postavy s huňatým bílým kožichem. |
| Povaha | Odvážný, smělý a nebojácný pes. Osoby svěřené jeho péči nebo pod jeho ochranu svěřený majetek brání i s nasazením svého života. Je sebevědomý, při špatném zacházení může být agresivní. |
| Zaměnitelné plemeno | S kuvaszem, který má poněkud zvlněnou srst, s podhalaňským pasteveckým psem, jenž je v průměru o 5cm vyšší, má kratší a širší čenich a šikmo nasazené oči. S maremmansko-abruzským pasteveckým psem, který je vyšší, mohutnější a mívá nažloutlý odstín. Tyto malé rozdíly však jsou patrné pouze při přímém srovnání a svědčí o tom, že rozdělení do tří samostatných plemen bylo víceméně umělé. Pyrenejský horský pes, Český horský pes |
Charakter a chování
Díky svému líbivému vzhledu se čuvač stal také vyhledávaným společenským psem. Jako rodinný pes je ceněn hlavně pro svůj vysloveně přátelský vztah k dětem Čuvač je učenlivý, jeho povaha je klidná, ale je to zároveň pes velmi ostražitý. Jeho použití je mimořádně všestranné. Velmi dobře pracuje se stádem, osvědčí se také jako hlídací a strážní pes. Je dokonalým hlídačem domu i statku. Tito ovčáci jsou také cvičeni jako slepečtí vodící psi a jako psi záchranářští či lavinoví. Čuvač je ideálním psem pro sportovně založené lidi, kteří hledají psa, který by se neustále pohyboval v rodinném kruhu a sdílel s nimi zálibu v procházkách do přírody a sportování. Hromadný chov v kotcích těmto psům velmi škodí a je třeba se ho vyvarovat.
Původ psa
Bílí pastevečtí psi jsou v zemích Evropy dávno známí. Je možné, že jsou všichni pouze varietami jednoho plemene. Mezi nejznámějšími velkými bílými plemeny pasteveckých psů v Evropě určitě existují příbuzenské vztahy. Jsou jimi podhalaňský ovčák v Polsku, slovenský čuvač na Slovensku, kuvasz v Maďarsku a také maremmanzsko-abruzzský ovčák v Itálii, pyrenejský horský pes a pyrenejský mastif ve Francii a Španělsku. Patrně se jedná o jedno plemeno pasteveckého psa, násilně rozděleného politickými hranicemi. Předek těchto plemen, který pocházel z Asie, se usídlil v karpatské pánvi společně s Maďary, kteří putovali na dobrodružných cestách a loupežných výpravách celou Evropou, přitom je provázeli jejich psi. Je doloženo, že na středověkých obchodních cestách putovala stáda maďarského skotu provázená psy. Občas několik psů zůstalo v odlehlých oblastech, kde je místní obyvatelé chovali prakticky čistokrevně, a tak byl položen základ různým plemenům, která se liší podle místa svého vzniku.
Slovenský čuvač byl vyšlechtěn v horských oblastech Slovenska. První informace o přímém předchůdci tohoto plemene pocházejí teprve z 19. století. Maďarské označeni kuvasz je pravděpodobně odvozeno od tureckého kavacz, což znamená ozbrojený strážce bezpečnosti evropských vyslanců, kteří je pravděpodobně dovedli do uherské kotliny, odkud se šířili dál na západ. Z tureckého kavacz se v Maďarsku stalo kuvasz a na Slovensku z kuvasz, čuvač. Čuvač byl pastevecký pes a jeho jméno mohlo také vzniknout z povelu "Choď čuvať", tedy Jdi hlídat! Plemeno dostalo původní název tatranský pastevecký pes, ale to se velmi pletlo s podhalaňským pasteveckým psem, proto se přešlo na jméno slovenský čuvač. Někdy byl ovšem nazýván i jako "Lipták", protože pochází z Liptovských hor. Čuvač ale nebyl vždy častým plemenem. Na počátku 20. století docházelo k vyvážení psů do zahraničí a v jejich domovině jich viditelně rychle ubývalo.Čuvače se snažil zachránit dr.Hrůza. Čtyři roky hledal nepříbuzné čistokrevné čuvače. Když se situace mírně zlepšila, přišla vzteklina a lidé začali psy vyvražďovat...a čuvači byli opravdu na pokraji vyhynutí. Po druhé světové válce se chovateli Antonínu Grudovi z Brna podařilo plemeno zachránit.
V roce 1947 byl vypracován první standard a mezinárodně uznán - jako první slovenské plemeno - byl v roce 1965. Tenkrát byl velmi populární, módní plemeno.Po uznání se vyskytl nový problém- maďarští kynologové začali protestovat.Tvrdili, že čuvač je jen varietou maďarského plemene kuvasz. Chtěli čuvače a kuvasze spojit, takže by čuvač jako takový zanikl a chovali by se jen kuvaszové.Situaci vyřešila schůze roku 1969, kde díky argumentům dr. Hrůzy bylo rozhodnuto, že čuvač a kuvasz budou dvě samostatná plemena.