Kernteriér (Cairn teriér)

Základní údaje plemena

Země původuVelká Británie
Název v zemi vznikuCairn terrier
Kategorie dle FCIIII. Teriéři
Velikost28 - 31cm
Hmotnost6 - 7,5 kg
OsrstěníJe odolná vůči povětrnostním podmínkám, musí mít dobře vyvinutou podsadu, která je krátká, měkká a hustá, krycí srst je hustá, tvrdá, ale nikoli hrubá. Může být lehce zvlněná
Zbarvení srstiKrémová, pšeničná, šedá až černavá. Žíhání u všech těchto barev je přípustné, nikoli však zbarvení zcela černé, bílé nebo černo-tříslové (black and tan). Velmi typické je tmavé zakončení chlupů krycích na uších a na čenichu.
Celkový dojemEnergický, ostražitý, dovedný pes přirozeného vzhledu.
PovahaNenáročný, přizpůsobivý, veselý, bystrý, učenlivý, poslušný, odvážný, hravý, bezproblémový, někdy dominantnější a sebevědomý, samostatný, přátelský se smyslem pro humor, rád sportuje.
Zaměnitelné plemenoS norvičským a norfolským teriérem, kteří však jsou menší, srst jim přiléhá k tělu a většinou mají kupírovaný ocas. Norfolský teriér má navíc klopené uši. Norvičský teriér, Norfolk teriér

Charakter a chování

Cairn teriér je hrdý pes a má dosti vzpurnou povahu. Je nezávislý a tvrdohlavý. Na druhé straně je veselý a temperamentní, věrný, spolehlivý a odvážný. Je nebojácný, ale není agresivní. Je to velmi inteligentní, neposlušný a urážlivý uličník. Je chytrý a pozorný, svému pánovi je velmi oddaný. Je to tvrdohlavý pes, při jehož výchově je potřeba hodně trpělivosti a důslednosti. Pokud cítí dostatečnou autoritu, vyroste z něho poslušný a citlivý pes. Jeho výchova musí být založena na vzájemném respektu, není to pes, který bude vždy na slovo poslouchat. Není agresivní, ale vůči cizím osobám je nedůvěřivý a ostražitý. Soužití s ostatními psy bývá bez problémů, nevyhledává konflikty ani rvačky. Kočky však nerespektuje a loví je, protože je považuje za škodnou. Pokud dítě respektuje potřeby a nálady psa a nechová se k psovi jako ke své hračce, vznikne mezi nimi vynikající přátelství a kamarádský vztah. Cairn teriér je vhodný do rodiny spíše s většími dětmi, které se již mohou podílet na výchově a péči o něj. Pokud se však pes dobře seznámí s malými dětmi a má s nimi dobré zkušenosti, nevznikne žádný problém.

Cairn teriér je vhodný pro chov venku i v bytě. Dobře se cítí i v malém bytě, pokud je však uspokojena jeho potřeba pohybu. Nemá velké nároky na prostor,ale je třeba mu v bytě vyčlenit místo, kde bude moci nerušeně odpočívat. Cairn teriér byl původně vyšlechtěn pro lov, a své lovecké schopnosti si zachoval dodnes. Jako každý pes, i cairn teriér si hlídá své teritorium. Návštěvy většinou ohlašuje hlasitým štěkotem. I když ho nelze považovat za pravého hlídacího psa, pokud cítí, že je jeho pán ohrožen, dokáže se velmi razantně postavit na jeho obranu. Má poměrně velké zuby a silné čelisti, může tedy útočníkovi způsobit rozsáhlé škody.

Původ psa

Jméno cairn teriér je odvozeno od slova kámen. Představuje hromadu kamení či mohylu, označující místo posledního odpočinku zesnulého. Předkové cairn teriéra byli používáni při lovu menších šelem, zalézajících pod kameny a mohyly. Označovali se tak obecně pracovně využívaní nízkonozí teriéři hubící hlodavce a hlídající stavení. Psy, které můžeme považovat za předky dnešních cairn teriérů, můžeme najít na statcích a usedlostech na západním pobřeží Skotska a na přilehlých ostrovech. Proto má cairn teriér vývojově nejblíže ke skye teriérovi a někdy byl nazýván krátkosrstým skyem. Velmi blízce je spřízněn i s west highland white teriérem. Podle údajů J.Robertsona z roku 1935 se vyskytovaly v chovech teriérů ze západního Skotska a přilehlých ostrovů vrhy se štěňaty zbarvenými světle krémově až bíle (předci dnešních west highland white teriérů) a tmavě. Tmavá štěňata je možné považovat za předky cairn teriéra. První chovatelkou, která své pracovní teriéry předvedla na Cruftově výstavě v roce 1909, byla A.Campbellová z Adrishaigu. Chovatelka přihlásila tři psy, kteří byli uvedeni jako krátkosrstí skye teriéři. Přesto, že bylo toto plemeno vedeno jako ryze pracovní, získalo si rychle velký počet obdivovatelů. Na Cruftově výstavě v roce 1914 bylo předvedeno více než 60 psů a fen. Neupoutalo svým zjevem, ale zcela určitě povahovými vlastnostmi, odolností proti nepřízni počasí a snadnou údržbou srsti. Pojmenování nového plemene se však zdálo být problémem. Dříve nebyli tito teriéři pokládáni za zvláštní formu a proto nikdo necítil potřebu je pojmenovat (přesto, že Campbellové se zabývali chovem předků cairn teriérů již od roku 1875). Velice rychle se ujalo pojmenování nového plemene jako cairn teriér. Jako svébytné plemeno uznal Kennel Club cairn teriéra v roce 1912.