Můžou nám myslivci zastřelit psa?

Publikováno: 4.11.2014
Autor: MVDr. Jiří Žák
Foto: MVDr. Jiří Žák
Sekce: Chov psů

Zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., zakazuje, mimo jiné, bezdůvodné usmrcení zvířete. Tento právní předpis však také stanoví zákonné důvody k usmrcení zvěře. Některé z těchto zákonných důvodů jsme si již vysvětlovali v předchozích článcích. Dalším důvodem k usmrcení je také výkon práva myslivosti podle zvláštního právního předpisu, jímž je Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.

Jak to tedy je s oprávněním „myslivců“ střílet naše psy či kočky v lese resp. v honitbách?

Zákon o myslivosti stanovuje přesná kritéria, kdy a kdo je oprávněn v honitbě usmrcovat toulavé psy a kočky. V případě psů jsou tyto kritéria poměrně přísná. Citace ze zákona: „Myslivecká stráž (taktéž myslivecký hospodář) je při své činnosti oprávněna usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební. Myslivecká stráž či myslivecký hospodář jsou dále oprávněni usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení

Ne každý myslivec má toto oprávnění. Ne každý myslivec je totiž členem myslivecké stráže, resp. mysliveckým hospodářem. Tyto funkce má pouze zlomek myslivců a ti jsou do těchto funkcí jmenováni orgánem státní správy myslivosti. Povinností uživatele honitby je navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže a také mysliveckého hospodáře, dle zákonem daných kritérií, která v honitbách následně vykonává myslivecké právo a má k tomu zvláštní zákonná oprávnění. Orgánem státní samosprávy jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady popř. Ministerstvo zemědělství, který je ústředním orgánem státní správy myslivosti.

Musím mít psa v lese na vodítku?

Vysvětleme si podrobněji kritéria oprávnění střílení toulavých psů v honitbě. Psi, kteří jsou mimo vliv svého vedoucího znamená, že nejsou evidentně schopni uposlechnout povely svého pána (voláte: „Fido, ke mně!“ Zatímco Fido se nadále pohybuje od svého pána). Neznamená to nutně, že pes musí být na vodítku, pokud pes dobře reaguje na povely pána a drží se v jeho blízkosti, není stanovena žádná zákonná povinnost mít psa na vodítku, pokud se nejedná o lokality, ve kterých je přímo vyhlášen zákaz pohybovat se se psem bez vodítka (Národní parky, CHKO a další.) Ale ani v těchto případech není oprávnění psa zastřelit, pokud je pod vlivem svého vedoucího. Přesto se však veřejnost často setkává s výhružkami od řadových myslivců, že vám psa zastřelí, pokud si jej na vodítko nepřipnete. Ano, to riziko opravdu hrozí, nicméně řadový myslivec by něco takového neměl vůbec vyslovit, pokud je čestným myslivcem, znalý právních předpisů.

Další podmínkou je, že pes mimo vliv svého vedoucího pronásleduje zvěř. Pozor! Chápejme to v kontextu. Pokud tedy vyšlete psa na hlasitý povel, aby štval nebo ulovil nějakou zvěř a plní tak váš povel, není to pes, který je mimo vliv svého vedoucího! Myslivecká stráž tudíž opět není oprávněna psa zastřelit. Ano, můžete být pokutováni za porušení zákonů chránící zvěř, resp. i zvířata, v horším případě i za pytláctví, ale takového psa, který vykonává váš povel, vám není oprávněn nikdo zastřelit, jelikož je pod vaším vlivem! Pokud pes zvěř pronásleduje a vy na něj opakovaně voláte: „Fido ke mně!!!“ ale Fido běží dál, je v tuto chvíli mimo váš vliv a může být zastřelen mysliveckou stráží nebo hospodářem, ale to však za další podmínky, kterou je, že Fido není příslušníkem ovčáckého či loveckého plemena, nebo se nejedná ani o psa zdravotnického, psa záchranáře, slepeckého psa, či jiného služebního psa, který je takto označen!!! Např. obojkem či vestou. Záchranářští a slepečtí psi jsou často viditelně označeni. Služební pes by pak měl být označen např. obojkem „policejní pes“, „armádní pes“ či „služební pes“. Lepší je však i pro případný právní spor, aby byl pes označen spíše dobře viditelnou vestou. Obojek nemusí být na dálku tak dobře vidět.

Ovčácká plemena jsou chráněna, jelikož slouží hospodářům k ochraně hospodářských zvířat např. ovcí a jejich úkolem může být nejen ochrana, ale i dohledání zatoulaného hospodářského zvířete a plní tak své povinnosti. Lovecké plemena psů jsou chráněna z důvodu, aby si jednoduše myslivci při honu nepostříleli vlastní psy, kteří provádějí dohledávku nebo nahání zvěř. To, že řada myslivců nerozezná lovecká plemena, není omluvou. Jezevčík, který byl nedávno postřelen údajně mysliveckým hospodářem, je však ukázkovým příkladem toho, jaká neznalost může mezi myslivci panovat. Proč jsou zvláště chránění také psi služební, záchranářští či slepečtí je snad jasné. Je to nejen z důvodu jejich náročného a nákladného výcviku, ale také zvláště proto, že plní specifické úkoly obecně prospěšné potřebám člověka a ani se nepředpokládá, že budou bez povelu pána v lese pronásledovat zvěř. Řada služebních i slepeckých či záchranářských psů spadá rovněž do kategorie ovčáckých či loveckých plemen (např. zlatý, labradorský retrívr, německý, belgický ovčák, border kolie a řada dalších).

Poslední podmínkou je, že se pes navíc musí pohybovat nejméně 200 metrů od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení.

Myslivecká stráž a hospodář však nemají pouze oprávnění zastřelit toulavého psa či kočku za výše zmíněných podmínek, ale mají také určité povinnosti, když tohoto svého oprávnění využijí a je dobré o těchto povinnostech vědět. Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit. Myslivecká stráž je při své činnosti povinna prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak. Myslivecký hospodář je pak povinen na vaši žádost prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře.

Bohužel četné příklady z praxe, známé rovněž z médií, nám ukazují, že znalost právních předpisů resp. jejich dodržování, je pro některé lovce či myslivce stále velkým problémem. Neznalost právních předpisů však panuje i mezi chovateli psů a koček, a tak dochází k četným vyhroceným konfliktům na procházkách po lese. Bohužel myslivec je vždy v těchto sporech ve výhodě, jelikož je ozbrojen smrtící střelnou zbraní. Veřejnost se často potýká s výhružkami běžných myslivců, že jim zastřelí psa v honitbě, který není na vodítku. Tyto výhružky jsou zcela neopodstatněné, nevhodné a mohly by být rovněž nezákonné. Je však pravdou, že právní spory v těchto případech jsou velice nelehké a někdy se práva nemusíte vůbec domoci už jen z toho důvodu, že myslivecká komunita je značně rozsáhlá a za myslivce se dnes považuje, bohužel, kdekdo. V případech neoprávněného zastřelení psa řadovým myslivcem, se myslivci někdy hájí nutnou obranou, že na ně pes útočil. Jeden příklad za všechny však ukázal, že dnešní forenzní analýzy dokáží prokázat pitvou psa, jestli byl pes zasažen z boku, nebo zepředu, a také z jaké vzdálenosti a tudíž zdali pes skutečně útočil, nebo jen proběhl kolem. Tyto analýzy jsou však již spíše součástí nějakého nákladného soudního sporu.

Na druhou stranu laická veřejnost musí respektovat myslivecké právo, jelikož péče o přírodu a o zvěř v ní, je důležitým úkolem myslivosti jako takové. Toulaví psi mohou skutečně způsobovat značné škody na zvěři. Uvědomme si však, že se nemusí jednat pouze o škody finanční, ale že i zvěř má jistě právo na ochranu před zbytečnou bolestí a utrpením způsobenou případným nekontrolovaným lovem toulavých psů či koček. Nikdy bychom neměli myslivce házet do jednoho pytle, ale posuzovat případ od případu. Existují totiž také čestní, vzdělaní a rozumní myslivci, kteří znají svá práva i povinnosti, ale také je aplikují podle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Takoví myslivci dělají svému řemeslu čest a zajišťují, že naše příroda, lesy i zvěř je zdravá, chráněna před pytláky, či jinými neduhy a i díky nim můžeme společně užívat přírodu k naší rekreaci a zájmům v její stejné kráse. Bohužel o těchto správných myslivcích se v televizi jen tak nedoslechnete. Já osobně však jednoho takového lesníka znám a je mým velice dobrým přítelem. Nedávno díky své ostražitosti odhalil vznikající požár a díky jeho výborným orientačním schopnostem dokázal na místo velice rychle přivést přivolané hasiče. Požár mohl vzniknout odhozeným nedopalkem nějakého kolemjdoucího, který byl v lese pouze na procházce se psem. Zamysleme se!

MVDr. Jiří Žák
Projekt: Společník pro život
Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Kam dál: 

Regulace populace: Důvod k usmrcení zvířete?

Povinné čipování sníží počty opuštěných psů

Inzerce plná skrytého psího utrpení 

Senioři v útulcích

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...