Felix čeká na splnění svého snu

Publikováno: 13.12.2016
Autor: Ivana Bůbalová
Foto: Ivana Bůbalová

Felixův příběh se začal psát přibližně před dvanácti lety. Co ale bylo na začátku, to už dnes nikdo neví. Sám Felix, hrdina našeho příběhu, si pamatuje už jen řetěz u boudy. Okolní svět, který nikdy nepoznal a mohl o něm jen snít, mu byl hodně vzdálený.

Jednoho dne se ale stalo něco zvláštního. U domu, kde žil, zastavilo auto, z něj vystoupili dva lidé, Felixovi dali místo řetězu vodítko, naložili ho do auta a odvezli ho na neznámé místo. Tam už na něj čekala cizí paní, psí ošetřovatelka. Vyslechla si krátkou historku o tom, kdo byla Felixova panička, která ho celý život nechala na řetězu, protože nezvládala jeho energii a aktivitu. Ošetřovatelka dostala do ruky opotřebené vodítko, na jehož konci stál zmatený, ale věčně usměvavý černý voříšek. Naprosto vzorně odkráčel do kotce, kde na něj kromě veliké zateplené boudy, gauče a plných misek čekala hromada všelijakých hraček. Ustlal si na pelíšku a rozhlížel se. Nevěděl, co s ním bude, ale nebál se. Jakoby věděl, že začíná nová etapa jeho života.

Jsou to již dva měsíce, kdy se Felixovi otevřela brána záchytných kotců. Za tu dobu poznal spoustu psích kamarádů, kteří stejně jako on prošli tímto zařízením. S jedním rozdílem. Všichni ti pejsci šli domů. Buď si je vyzvedl původní majitel nebo se našla nová, milující rodina. Jen Felixe jakoby všichni přehlíželi. Je to tím, že je mu dvanáct let? Nebo snad tím, že je černý jako uhel? Nebo je důvodem, proč o něj nikdo nestojí, jeho počáteční nedůvěra k cizím lidem? Nevíme. Málokterý pes je takový pohodář, jako právě Felix. Je nenáročný. Nepotřebuje načančaný, moderně zařízený byt. Vystačí si se zateplenou boudou na dvorku. Plné misky, spousta hraček, pravidelné mazlení, procházky a hlavně žádný řetěz. To by byl pro Felixe opravdový ráj.

Čas strávený v kotci je pro Felixe dlouhý. Přesto, že chodí denně na několikahodinové procházky, mazlíme se a hrajeme si, nestačí to. Snažíme se mu všemožně vynahradit léta, která ztratil na řetězu. Když ale od něj večer odcházíme domů, kotcem se rozléhá zoufalý pláč a štěkot. Spousta psů si v útulku zvykne. Pochopí, že každý den půjdou ven, pohrají si s ošetřovateli, dostanou najíst a pak zase v kotci čekají, až se vše bude další den opakovat. Felix ale takový není. Potřebuje mít svého pána, kterého by bezmezně miloval. Doprovázel by ho na procházkách, od jara do podzimu by mu pomáhal na zahrádce, dělal by mu společnost. A když by páníček chtěl, určitě by s ním i rád zhlédnul nějaký ten seriál v televizi. Felix je moc chytrý kříženec špice a má „za ušima“. Takže po několika dnech u nás pochopil, že když po odpolední procházce půjde dobrovolně zpět do svého kotce, ošetřovatelé ho naposledy pomazlí a odejdou pryč. Ale když bude svůj návrat do kotce bojkotovat a všemožně se mu bránit, ti, co se o něho starají, s ním budou o to víc dovádět ve venkovním výběhu a budou se ho snažit unavit hrou. Nakonec však rezignuje a nechá za sebou zaklapnout dveře kotce. S pláčem a kňučením se s námi rozloučí a doufá, že zítřek přinese něco nového. Že se na něj třeba štěstí usměje a u jeho kotce se objeví lidé, kteří jsou osamělí stejně jako on…

Felix se nachází v Záchytných kotcích MP Blatná www.kotce-blatna.estranky.cz, facebookové stránky.  V případě, že byste rádi nabídli Felixovi domov, kontaktujte jeho ošetřovatelku na tel: 602 467 689 

Felix má svojí kartu i zde na PesWebu

Kam dál: 

Jednou tou cestou půjdeš sama…

Kolda je sympaťák s vřelým srdcem které nemá komu dát

O chrochtavém Dredíkovi - pravdivá pohádka bez konce

Roman touží po domově a čeká na něj v Naději pro čtyři packy. Dáte mu šanci?

Probíhající sbírky

Všechny články z této rubriky...