Když nemá chuť k jídlu
Mít doma žravého psa, to bývá občas setsakramentský problém. Ale protipól je možná ještě horší, což asi potvrdí každý, kdo to zažil. Neveselý pohled na hubnoucí zvíře a pocit bezmoci - on prostě žrát nechce.
Nejen lidé, ale i psi mají velmi často mlsné jazýčky, a tak je někdy trošku obtížné rozpoznat, zda to, že pes nevyžral misku, kterou jsme mu předložili, pramení z nějakého zdravotního problému, nebo mu to prostě jen nevoní a nechutná a čeká, zda by nebylo něco lepšího. S takovýmto chováním se setkáváme často u štěňat a mladších psů, kteří zkoušejí, jestli když nesežerou misku granulí, přijde něco jiného, protože páneček má strach, aby nestrádali. U psů, kteří již mají pevné stravovací návyky, může nechutenství znamenat začátek nějakého onemocnění, který bychom měli včas zachytit.
Pro veterináře je v takových případech zásadní informace od majitele, jestli pes nežere vůbec, a trpí tudíž takzvanou anorexií, nebo zda si vybírá, a jedná se tedy pouze o nechutenství, což je mírnější stav. Další důležitá informace je, zda pes má snahu přijímat potravu a nejde mu to (například při problémech se zuby), nebo zda o potravu ani nejeví zájem. A nyní se podíváme na nejčastější příčiny nechutenství, a co v takovém případě dělat.
Zažívací problémy?
Asi úplně nejčastější příčinou jsou zažívací problémy. Známe to určitě všichni, když sníme něco špatného, nebo na nás padne viróza, na jídlo nemáme ani pomyšlení. A u psů je to stejné. Pokud zvrací či mají průjem, často je to provázeno neochotou k příjmu potravy. A je to vlastně dobře, je to takový obranný mechanismus, kdy tělo dává signál, že si potřebuje odpočinout a dát se dohromady, než začne zase zpracovávat potravu. V takovém případě podáváme psovi pouze tekutiny a ponecháváme hladovku 24-36 hodin. Pokud pes nezvrací po napití a je jinak v náladě, průjem obvykle do 24 hodin ustoupí, a pak jej můžeme pomalu začít rozkrmovat malými porcemi. Jestliže pes zvrací i po napití, nebo je ve stolici krev, je nutné vyhledat veterináře.
Další příčinou, která může vést k tomu, že pes nežere, jsou onemocnění tlamy a zubů. Je pravda, že pes má v tomto ohledu velmi vysoký práh bolestivosti, protože ačkoli jsou zuby v naprosto katastrofálním stavu, pes většinou žere. V případě, že ale dojde k silnému zanícení dásní, může to být pro psa natolik bolestivé, že žrát přestane. Stejně tak cizí těleso, jako například klacek nebo kost, zapíchnutá do dásně nebo pod jazyk, vede k tomu, že pes nežere. Kromě toho obvykle i hodně sliní a je mu cítit z tlamy - to by mělo upozornit majitele, že je čas vyhledat odbornou pomoc.
I bolest na to může
Jako další příčinu nechutenství je třeba zmínit bolest, a to jakéhokoli původu. Je jedno, zda psa bolí břicho, protože něco špatného snědl, nebo zda ho bolí záda či klouby, rána po úrazu či po operaci. Jakmile se pes necítí dobře z důvodu bolesti, obvykle jídlo odmítá. Velmi často se dá "ukecat" na nějaký ten piškot nebo pamlsek, ale normální žrádlo si obvykle nevezme.
Pokud je možné bolest řešit nějakými analgetiky, například pokud se to týká pohybového aparátu, obvykle se pes s jídlem velmi rychle chytí, jen co mu léky zaberou. V těžších případech po různých traumatech či náročných chirurgických výkonech, kdy se bolest daří tišit léky jen částečně, je třeba psovi podstrojovat a přilepšovat, nabízet mu různé dobrůtky, jen aby jedl alespoň něco. Protože když tělo hladoví, není v jeho silách se ještě hojit a zotavovat. Pokud není možné do psa nic dostat, nastupují infuze a umělá výživa. Stejně tak je umělá výživa pomocí infuzí nutná po výkonech na zažívacím aparátu (žaludek, střevo), kdy je potřeba tyto orgány nechat nejprve zahojit, než je začneme zásobovat další potravou ke zpracování.
Do další kategorie můžeme zařadit onemocnění, která jsou provázena horečkou. Ať už je to zápal plic, zánět dělohy či prostaty, kontaminovaná rána po kousnutí - ve chvíli, kdy se objeví horečka kolem 40 °Celsia, pes většinou přestane žrát. Teplotu můžeme každý majitel změřit psovi doma sám - stačí zasunout mu teploměr do konečníku (jako malému dítěti), a pak už se jen nevyděsit, když se objeví 38,5°C. Psi mají fyziologicky vyšší teplotu než lidé, normální teplota se u nich pohybuje mezi 37,5 - 39,0 °C. Pokud zjistíte, že má pes horečku, nedoporučuje se podávat mu lidské léky na snížení teploty, protože mohou u psa vyvolat ještě zažívací potíže. Lepší je navštívit veterináře, který má kromě tlumení horečky také za úkol zjistit, co ji vyvolalo a nasadit cílenou léčbu.
Pozor na zbytky od oběda
Pokud pes odmítá potravu nebo si vybírá, je také dobré pátrat doma, zda ho někdo z rodiny náhodou nepřikrmuje. Typický příklad - psíka krmíme pouze granulemi, ale on je odmítá. Většinou stačí nechat ho "vycukat" 1-2dny a hlad ho donutí, nicméně máme-li doma babičku, která ho přes den krmí rohlíky, polévkou, piškoty či zbytky od oběda, proč by se měl večer hnát k misce granulí, když ví, že ráno, jakmile za pánečky zaklapnou dveře, dostane rohlíček s máslem?
Poslední kategorií, o které je třeba se zmínit, jsou závažná onemocnění, která mohou vyvolávat nechutenství až úplnou anorexii. Jedná se o různá nádorová onemocnění, metabolické selhávání, kdy psovi vypovídají funkci játra či ledviny, a také například těžká onemocnění srdce, která jsou taktéž provázena nechutenstvím. U těchto stavů a onemocnění se vždy řídíme instrukcemi veterináře, který nám nejlépe dokáže poradit.
Pokud je onemocnění dále neřešitelné a pes odmítá i přes veškeré snahy a podbízení přijímat potravu, je na místě uvažovat o euthanasii.
Text: Jana Blažková, veterinární lékařka
