Pes a dítě
PES A BATOLE
V předchozím díle jsme přinesli „návod“, jak co nejlépe sžít pejska s novým přírůstkem v rodině – miminkem. V tomto díle se zaměříme na to, co nás čeká s dítkem, které mezitím trochu povyrostlo a už se učí nemotorně chodit, a má tedy mnohem víc příležitostí ke kontaktu se psem.
Zkušenosti maminek
K tomuto tématu nám maminky-pejskařky poslaly spoustu zajímavých zkušeností a my jsme z nich vybrali následující:
Simona: U nás to bylo v naprosté pohodě. Fiona (stafordšírský bulteriér) k nám přišla ve věku čtyř měsíců a prckovi v tu dobu bylo osm měsíců. Takže v tu ránu jsme měli dvě miminka, a nemůžu si to vynachválit.
Eliška: Máme tříměsíční dcerku Štěpánku a naši psi (4 yorci, jezevčík a kříženec knírače) ji vzali celkem dobře. Jen fenka yorka, když malá pláče, si lehne na záda, mává ocasem a dělá podřízenou. Asi si myslí, že se na ni malá zlobí. Horší jsme to ale měli s kočkami. Máme dva kocoury, a ten starší (rok a půl) se dcery hrozně bojí. Po příjezdu z porodnice jsme ho doma neviděli čtyři dny! Zhruba první měsíc, když malá zaplakala, prchal v panice z domu. Teď už je to lepší, ale pořád se má před malou na pozoru. Trochu se bojíme, co bude, až Štěpánka začne běhat a bude ho chtít chytat.
Jolana: Dva staří kokři přírůstek ani neslyšeli, a když se synek začal plazit po zemi a lezl jim do misek, tak ho ignorovali. Od dvou let vyrůstá malý s křížencem staforda (kokři se odebrali do psího nebe) – a úplně v pohodě.
Eva: Měli jsme prvního syna a roční fenku kanárské dogy. Když se syn učil chodit a spadl, ihned k němu přiběhla, olizovala ho a čumákem se ho snažila zvednout. Dodnes se k němu chová, jako by byl její štěně, a ne můj syn.
Katka: Náš pes ze začátku trochu žárlil – byl zvyklý být pořád jen se mnou, když se narodila dcera, byl mu rok, a nás čekaly problémy. Sotva malá začala v pěti měsících lézt a chodit, začali si navzájem brát hračky – a náš pes po ní vystartoval! Samozřejmě dostal, a od té doby je to miláček. K pejskovi přibyla fenka a k dceři syn. A jakmile se někdo přiblíží ke kočárku, náš psí hlídač okamžitě začne vrčet a kočárek bránit.
Petra: Odmala je třeba děti učit, co si smí a nesmí k pejskovi dovolit, že pes není hračka. Naše fenka si sice nechá všechno líbit, když ale něco nechce, sebere se a jde pryč. Odmalička jsem malého učila, že jsou věci, které jí prostě dělat nesmí a nebude.
Hanka: Naše roční stafbulka má tendenci žárlit na jiné psy, když se s nimi mazlím nebo hraju, a na děti taky, když se jim víc věnuju. Řeším to tak, že si fenku posadím k sobě, hladím ji, a přitom se mazlím i s miminem. Zapojím ji do hry – malého mám na klíně, dělám s ním třeba koníčky, a na fenku přitom mluvím, hladím ji druhou rukou a nechám ji malého očichat, olíznout mu ruku, nožičku. Za chvíli sama odchází, protože už ji to nebaví. Chce to opravdu psa zapojit do společných aktivit, v žádném případě ho neodstrkovat, nevykazovat ho z místnosti, kde je dítě… Čím častěji to uděláte, tím více bude žárlit a situace se bude zhoršovat.
Zásadní rada
Považujeme za nutné zdůraznit, že do osmi let nesmí dítě zůstat samo bez dozoru za žádných okolností! To platí především o kontaktu se psem, byť s ním třeba vyrůstalo odmalinka, je to nejhodnější pes na světě a dali byste za něj i ruku do ohně! Pes je stále „jen“ zvíře – a nikdy nevíte, jak může reagovat na nejrůznější situace. Tím spíš, když je poblíž malé dítě – batole, které ještě nechápe, že se psům nestrkají prsty do očí, není dobré je kousat do uší apod.
Není to tak dávno, kdy (v cizině) došlo ke stejně tragickému úmrtí dítěte jako u nás – usmrtil ho pes. Pes pak byl utracen a při pitvě se zjistilo, že má v mozku zapíchnutou tužku, vražena tam byla ušima!
Nedávno proběhlo internetem naprosto otřesné video – rodina se bavila tím, že se jejich pes (vypadal jako labrador) bojí mimina (tak také video pojmenovali: „Pes se bojí dítěte“). Jeden z dospělých držel mimino v ruce a vytrvale s ním kýval směrem k psovi a zpět. Pes byl hrůzou (vzteky?) bez sebe, vrčel, cenil zuby, a bylo nad slunce jasnější, že by nejradši na toho divného tvora okamžitě skočil. Je k nevíře, že se tato rodina upřímně bavila, dokonce každé zavrčení odměnila bouřlivým smíchem!
Zkuste si představit, co se nejspíš stane, až budou pes a batole na chvilinku o samotě – jak rád si s ním pes srovná účty za veškerá příkoří, která musel strpět. Tato rodina evidentně soužití psa a dítěte nezvládla! Můžeme jen doufat, že se této rodině její hloupá nerozvážnost nevymstí tím nejhorším způsobem!
Správný postup
Jak tedy správně postupovat? Připravili jsme pro vás stručný přehled zásad, které by měli rodiče batolete při kontaktu se psem dodržovat.
- Nikdy nenechte psa s dítětem o samotě – nesmíte si ani na vteřinu odskočit do jiného pokoje.
- Dítě odmalička veďte ke správnému chování k psovi (neubližovat) – ukazujte mu, jak se pejsek hladí, a nedovolte mu, aby psovi bralo jeho hračky, jídlo z misky apod.
- Pozor – nekárejte dítě před psem! Ten by to pochopil tak, že mu dítě dělá něco, co nesmí, a mohl by napříště tento problém začít řešit po svém!
- Psa od dítěte neodstrkujte – mohl by začít zbytečně žárlit. V přítomnosti dítěte ho hlaďte.
- Věnujte psovi stejnou pozornost, jaké se mu dostávalo před příchodem dítěte do rodiny. Dodržujte jeho dosavadní režim – venčení, krmení a společné zábavy.
- Nepodceňujte reakci psa na dítě – musí k němu mít pozitivní vztah, soustavně k tomu psa veďte.
- Snažte ještě před porodem chodit se svým psem ke známým, kteří už rodiči jsou, abyste věděli, jak bude pes na děti reagovat
Foto: Táňa Kottová, Radka Pěluchová a archiv HAF & MŇAU
Článek vyšel v časopisu č.1/2013
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
Kam dál:Výcvikové video Brit (22) - Překonání překážkyCo dělat, když se dva psi poperouSe psem do restauraceVýcvikové video Brit (21) - Zvykání na malé zvířeProbíhající sbírky |
