Naše veselá dvojka
Mým snem odjakživa bylo mít dva psy, bohužel jako dítěti mi nechtěli dovolit ani jednoho. Až se jednou sen stal skutečností. Do života i do srdce se mi připletla Lady. Je to kříženka špice, celá černá se třemi bílými ponožkami a náprsenkou. Byla toulavá a na ulici prožila velmi tuhou zimu. Lidem vůbec nedůvěřovala a vyhýbala se jim. Pobývala pod jedním keřem, kde si žila spolu s kočkami. Mnoho lidí ji přikrmovalo, a tak si na své přišly i ty zmíněné kočky, které si často nechaly něco dobrého na zub dříve než ona. Cítila jsem její samotu a měla jsem pocit, jakoby občas na mě z dálky toužebně hleděla a čekala na dotek, pohlazení a lásku, kterou dosud nezažila. Po pár měsících svůj strach překonala a nechala se pohladit. První ji pohladila moje máma, nechtěla jsem tomu uvěřit a hned jsem běžela ven se přesvědčit, zda je to pravda. Byla. Poprvé jsem ji pohladila, vzala do náruče a věděla jsem, že ji už nikomu nedám, že k sobě patříme.
Náročné začátky
Ostatní členové rodiny na to ale měli jiný názor a musela jsem fence hledat nový domov. Dokonce jsem ji dala jedné paní, která již pejsky měla a chtěla si ji osvojit, ale do nové rodiny nezapadla, a tak jí paní chtěla dát do útulku. Dostala se tedy zpět ke mně a já jsem byla štěstím celá bez sebe. Následovalo pár problémů, které bylo třeba vyřešit, ale stálo to za to! Například jsem musela tajně koupit sestře drahé nové boty místo těch, které Lady posloužily jako žvýkací hračka, a naučila ji, že cyklisté a běžci se nehoní. A čím víc si zvykala na to, že má někoho, kdo ji kontroluje, přestávala se sama kontrolovat a byl potřeba výcvik.
Doslechli jsme se o jednom letním výcvikovém táboře v Kežmarku. Skvělý tip na letní dovolenou se psem. Tak se nám tam zalíbilo, že tam jezdíme každý rok a byli jsme tam už pětkrát! Lady se ukázala jako výborný žák a rychle dělala pokroky. Po třech letech, když jsem se už osamostatnila, se začala ozývat má stará touha z dětství mít dva psy.
Tak jsme si s přítelem pořídili druhou fenku, která je kříženkou jorka a ši-tzu. Lady se jí zpočátku bála a když přišel den, kdy bylo nutné nechat je obě o samotě doma, nastal problém. Máme jen jednopokojový byt a nemáme osazené dveře mezi obytnými místnostmi. Tak jsme mezi dveře dali naležato konferenční stolek a každou fenku jsme dali do jiné místnosti. V ten den jsem se z práce vrátila domů dřív a když jsem přišla, obě byly v kuchyni. Lady totiž přeskočila stolek z obýváku do kuchyně, ale zpět ho již přeskočit nedokázala. Náš nový přírůstek jménem Sára byla z Lady nadšená od prvního okamžiku a všude ji následovala a chtěla si s ní hrát, ale Lady s ní to nadšení nesdílela a možná proto měla takový pološílený výraz ve tváři, který přešel do nadšení, když mě uviděla, že ji konečně zachráním! Od té doby jsem věděla, že spolu vydrží bez újmy na zdraví. Sára byla velmi drobná a neuměla vyskočit na gauč, a tak když chtěla mít Lady klid, měla své útočiště.
Dny plné překvapení
Začátky se dvěma psy byly trošku náročnější. Stále jsem venku sledovala, kde se která nachází, a věřte tomu, že nikdy nebyly vedle sebe, ale každá se rozběhla jiným směrem. Dnes jsou to taková naše veselá dvojka. Každá e úplně jiná. Lady klidná a Sára je torpédo hůře ovladatelné, ale do výcvikového tábora začala chodit i ona a těžká práce přinesla první ovoce. Loni v létě obě získaly první místo v poslušnosti. Lady v pokročilých, Sára v začátečnících. Ale musím na ni prozradit, že v začátečnících byla dva roky po sobě.
Pes člověku obohatí život do takových rozměrů, jaké si ani neumí představit. A názor, že pes člověka omezuje každému vymlouvám. My máem dva a všude chodí s námi. Hodně a poměrně často cestujeme. Dělají nám radost a jsem šťastná, že se mi naskytla možnost nahlédnout do jejich psího života a poznávat ho. Každý den s našimi fenkami je zážitek a těším se na to, čím nás zase překvapí. Neboť ony jsou stále plné překvapení.
Beáta Fábryová
