Na co si dát pozor při koupi psa z hlediska práva
Vyberte si vhodné plemeno.
Každé plemeno má svá specifika a nároky, které by měl zájemce o štěně zvážit, ať už se jedná o vzhled, povahové vlastnosti, nároky na prostor či styl života anebo třeba typické nemoci, kterými by pes mohl v budoucnu trpět. Základní informace lze najít volně na Internetu, zejména pak na webových stránkách Českomoravské kynologické unie www.cmku.cz a v ní sdružených klubů.
Zjistěte si o požadovaném psovi veškeré potřebné informace. Ověřte si, zdali inzerovaná cena není nápadně nižší,
než je obvyklé.
Nerozhodujte se unáhleně a chtějte vidět rodiče štěněte a prostředí, z něhož pes pochází. Překupníci se často snaží uspíšit prodej falešnou výmluvou, že je o zvíře velký zájem. Překupníci či nepoctiví chovatelé mnohdy prodávají jedince, kteří nesplňují nároky plemene anebo nejsou zdravotně v pořádku. Mezi nejčastější mýty a dezinformace patří:
Pes nemá průkaz původu, protože je poslední z vrhu.
Nikoliv – jsou-li rodiče řádně uchovněni, obdrží průkaz původu všechna štěňata z vrhu.
Pes bez průkazu původu je výrazně levnější, průkaz původu stojí pouze peníze.
U štěňat pocházejících z nevyhovujících podmínek hrozí riziko zvýšených výdajů na veterinární léčbu. Ceny psů s průkazem původu a bez průkazu původu bývají navíc v nejednom případě srovnatelné. Stejně tak je třeba mít na paměti, že chovatel vydávající psa s průkazem původu většinou poskytuje kupujícímu i určitý chovatelský servis.
Prodám čistokrevné štěně bez PP.
Bez průkazu původu nelze hovořit o možnosti prokázání původu psa. Takové tvrzení zpravidla nasvědčuje tomu, že jeden z rodičů štěněte měl zdravotní vadu, že se jedná o křížence anebo tomu, že prodávající nesplnil podmínky pro uchovnění.
Pes s průkazem původu musí chodit na výstavy.
Nikoliv – průkaz původu slouží pouze k prokazování původu psa a majitele nezavazuje k navštěvování výstav ani k jiným aktivitám. Vystavování psa, popř. i další požadavky u určitých plemen (zdravotní testy, zkoušky apod.), jsou nezbytné pouze tehdy, pokud kupující chce svého psa uchovnit, tedy mít po svém psovi štěňata s průkazem původu.
Prodám miništěňátko, krásné netradiční zbarvení, nové plemeno…
Zpravidla se jedná o křížence z množírny, u kterého je vada prezentována jako přednost.
Štěně nedostalo průkaz původu, protože má drobnou vadu
(je nejmenší, největší, má větší tlapky apod.). Každé štěně obdrží průkaz původu, a to i když má vadu. Nelze na něm však dále chovat.
Očkovací průkaz není průkaz původu.
Někteří množitelé a překupníci se snaží vydávat očkovací průkaz za průkaz původu. Jedná se však o dva naprosto odlišné dokumenty. Očkovací průkaz v žádném případě neprokazuje původ psa. Stejně tak není pravdou, že by prodávající neměl povinnost doložit způsob nabytí psa bez průkazu původu. V případě, že prodávající je podnikatelem, je podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.) povinen kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě prokázat způsob nabytí prodávaného zboží; jde-li o zboží bez dokladu nabytí, popřípadě zprostředkování jeho nákupu, je podnikatel povinen před uzavřením smlouvy identifikovat její účastníky a předmět, vést o těchto skutečnostech evidenci a uchovávat ji po dobu pěti let. Porušení uvedených povinností je přestupkem, resp. správním deliktem, za který lze uložit pokutu až do výše jednoho miliónu korun.
Trvejte na jménu a adrese prodávajícího a na trvalém kontaktním spojení. Ověřte si, zdali uváděné telefonní číslo (SIM karta) není určeno k jednorázovému použití. Zásadně se nedoporučuje přebírat štěně mimo jeho domov bez předchozí návštěvy prodávajícího.
Solidní chovatel, který nemá co skrývat, rád poskytne své kontaktní údaje, aby se v budoucnu dozvěděl, jak se daří jeho štěňatům. Kontrolou prostředí, ze kterého pes pochází, lze také odhalit, zda si v důsledku nevyhovujících podmínek neponese do života následky, které by později mohly vyústit v agresivitu nebo jiné psychické problémy. Poctivý chovatel se zpravidla také rád chlubí svými dřívějšími odchovy.
V případě, že prodávající je podnikatelem, je podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.) povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží, na nichž musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, dále datum prodeje, druh zboží a cena. Porušení těchto povinností je přestupkem, resp. správním deliktem, za který hrozí pokuta až do výše jednoho miliónu korun. Vždy však trvejte na tom, aby se prodávající prokázal alespoň dokladem totožnosti (občanským průkazem či pasem), a pokud tyto údaje nejsou obsaženy v kupní smlouvě, poznačte si je.
Podívejte se, zdali prodávající neinzeruje příliš často.
Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 21/2013 Sb., o stanovení podmínek při chovu psů a koček, činí maximální počet vrhů u chovné feny tři za období dvou let, minimální věk pro odběr štěňat od feny je pak 50 dnů. Cit. předpis se sice vztahuje pouze na sdružení fyzických a právnických osob, která se zabývají chovem zvířat, a na chovatele, jež jsou jejich členy, a dále na podnikatele, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, avšak dodržuje jej každý slušný chovatel.
Uschovejte si znění inzerátu.
Pokud vám chovatel prodal štěně, které bylo patrně nemocné, a při sjednávání kupní smlouvy vás na tuto skutečnost neupozornil, máte možnost vadu reklamovat. Uplatnění práva z odpovědnosti za vady má vždy povahu jednostranného právního úkonu, který k tomu, aby byl učiněn platně, musí splňovat následující náležitosti:
1. přesná specifikace vady
2. sdělení, který zákonný nárok z titulu vadného plnění požadujete
V každém případě doporučujeme upozorňovat na vadu písemnou formou. Prodávajícímu běží následně třicetidenní lhůta pro vyřízení vaší reklamace. Pokud byste s rozhodnutím prodávajícího nesouhlasili, můžete se domáhat změny soudní cestou. V případě nedodržení třicetidenní lhůty ze strany prodávajícího vám při dalším postupu vznikají stejná práva jako u vad neodstranitelných.
Ověřte si, zdali prodávající má ke své činnosti platné živnostenské oprávnění.
http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy patří mezi tzv. živnosti vázané, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu (zák. č. 455/1991 Sb.). Podle nařízení vlády č.278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, spadá do obsahu této živnosti „nákup zvířat za účelem jejich dalšího prodeje pro zájmové chovy a prodej zvířat určených pro zájmové chovy (akvarijních ryb, malých hlodavců a zajíců, psů, koček, exotických zvířat, zejména ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých a podobně) a v souvislosti s tím i prodej zvířat z vlastního chovu a nákup, nabídka a prodej krmiv, chovatelských zařízení a pomůcek pro zvířata v zájmovém chovu“. Osoba, která na základě živnostenského oprávnění chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi anebo s těmito zvířaty obchoduje, je podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (zák. č. 246/1992 Sb.) povinna nejpozději třicet dnů před zahájením podnikání oznámit výkon živnosti a druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu.
Trvejte na písemné formě kupní smlouvy a předávacího protokolu. Vyžádejte si také očkovací průkaz a zkontrolujte v něm záznamy o provedeném očkování, odčervení, popř. i jiných veterinárních úkonech.
Aby se jednalo o platnou kupní smlouvu, musí v ní být vymezeny smluvní strany (tj. prodávající a kupující) a dostatečně určitě specifikován předmět koupě. Smlouva by tedy měla obsahovat údaje, které umožní odlišit štěně od ostatních jedinců, a to i ze stejného vrhu: jméno psa, popř. i název chovné stanice, pohlaví, datum narození, váhu, informace o barvě, délce nebo charakteru srsti, přesný popis barevných a ostatních zvláštních znaků a jejich umístění na těle, údaje o provedeném tetování nebo čipování. Má-li zvíře průkaz původu, doplní se údaje podle tohoto dokumentu. Pokud není předáván doklad o zdravotním stavu štěněte (očkovací průkaz či písemné potvrzení veterinárního lékaře), je vhodné tyto informace uvést ve smlouvě.
Osoba, která obchoduje se zvířaty určenými pro zájmové chovy, je podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (zák. č. 246/1992 Sb.) povinna při každém prodeji poskytnout kupujícímu bezplatně v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu prodávaného zvířete. Stejně tak je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let.
Nepodepisujte klauzuli o tom, že štěně je v době převzetí v dobrém, anebo dokonce výborném zdravotním stavu, pokud tento stav není podložen zprávou veterinárního lékaře.
Prodávající je podle občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) povinen upozornit kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na vady zvířete, o kterých ví. Při uplatňování nároků z titulu vadného plnění je pak třeba rozlišovat, v jakém postavení se smluvní strany nacházejí.
Pokud je prodávajícím podnikatel a kupujícím nepodnikatel, vztahují se na takový prodej ustanovení o prodeji zboží v obchodě. Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) nahradil dvouletou zákonnou záruku při prodeji spotřebního zboží v obchodě novou právní úpravou zákonné odpovědnosti za vady prodaného spotřebního zboží. Zatímco dříve odpovídal prodávající za vady, které se projevily jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době, jež trvala v případě spotřebního zboží 24 měsíců od jeho převzetí, nyní je kupující oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. Pochybnosti vyvstaly ohledně toho, zdali k založení odpovědnosti prodávajícího postačuje, že se vada vyskytne v uvedené dvouleté lhůtě a je v této době také reklamována, aniž by kupující musel prokazovat, že vada existovala již při převzetí zboží. První názorový proud akcentoval logický a systematický výklad nové civilní úpravy a poukazoval na to, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999, o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, i praxí ostatních unijních států je nově na kupujícím, aby prokázal, že vada existovala již při převzetí věci (s vyvratitelnou domněnkou, že tomu tak je během prvních šesti měsíců od převzetí věci).
Naopak druhý názorový proud, podpořený i vyjádřením Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva průmyslu a obchodu, se přikláněl spíše k jazykovému výkladu a setrvával na původním pojetí. Jak se zdá, kontinuita s dřívější právní úpravou zatím v praxi převažuje. Příslušné ustanovení je tedy vykládáno tak, že k založení odpovědnosti prodávajícího za vadu prodaného spotřebního zboží postačí, když se vada vyskytne v době 24 měsíců ode dne převzetí zboží, aniž by byl kupující povinen prokazovat, že vada existovala již při tomto převzetí. Za vady, které vzniknou až po převzetí kupujícím, však prodávající zásadně – s výjimkou (dobrovolné) záruky za jakost – neodpovídá.
V případě, kdy ani jedna ze smluvních stran nevystupuje při uzavírání smlouvy jako podnikatel anebo naopak jak prodávající, tak kupující jsou podnikateli a koupě se týká jejich podnikatelské činnosti, uplatní se úprava obecná. Za této situace je třeba vadu vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující při včasné prohlídce a dostatečné péči mohl zjistit, přičemž jedná-li se o vadu skrytou, může se tak stát nejpozději do dvou let po odevzdání věci. Jedinou výjimkou, kdy prodávající odpovídá za vady vzniklé později, je situace, kdy jejich vznik způsobil porušením své povinnosti. Prodávající však zásadně neodpovídá za zjevné vady, ledaže by kupujícího ujistil, že věc je bez vad, anebo by tuto vadu lstivě zastřel.
Nepodepisujte klauzuli o tom, že se pro případné reklamační řízení vzdáváte předem svých práv.
Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) sice připouští možnost nabyvatele vzdát se předem písemnou formou – ať už jednostranným prohlášením anebo dohodou – práv z vadného plnění, avšak v některých smluvních konfiguracích nepřipadá toto vyloučení odpovědnosti do úvahy, a to ani v omezeném rozsahu.
Jedním z těchto případů jsou spotřebitelské smlouvy. Zásadně jsou zakázána jakákoliv ujednání, která by vylučovala nebo omezovala spotřebitelova práva z vadného plnění anebo práva na náhradu újmy. K takovému ujednání by se vůbec nepřihlíželo. Obdobný závěr vyplývá z ustanovení dopadajícího na prodej zboží v obchodě - pokud si strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, ujednají, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu. I zde je zakotvena přímo sankce zdánlivosti.
Jste-li oklamáni, nepodávejte automaticky trestní oznámení a raději se nejprve poraďte s odborníkem. Není nepravděpodobné, že se nebude jednat o trestný čin, a svým podáním byste pouze zatížili činnost příslušných orgánů.
Trestný čin je nejzávažnější formou protiprávního jednání, kterou pachatel zásadním způsobem poškozuje nebo ohrožuje zájmy chráněné státní mocí a které proto stát trestá. Ze subsidiárního charakteru trestního práva přitom vyplývá, že trestněprávní ochrana připadá do úvahy až v krajních případech, tj. tehdy, pokud k ochraně nepostačují prostředky jiných právní odvětví, zejména práva správního, občanského či obchodního. U většiny trestných činů se vyžaduje úmyslné zavinění, tedy aby pachatel jejich spácháním buď o dosažení deliktního následku usiloval, nebo aby byl minimálně srozuměn s tím, že nastane. Právní kvalifikace závisí vždy na konkrétních skutkových okolnostech, v obecné rovině však lze uvažovat o následujících trestných činech:
Skutkové podstaty trestných činů poškození cizích práv (§ 181 TZ) a podvodu (§ 209 TZ) poskytují ochranu před jednáním, kterým je někdo uveden v omyl. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že v prvním případě se chrání práva imateriální, v druhém případě práva majetková. Trestný čin poškození cizích práv připadá do úvahy zejména tehdy, pokud prodávající používá při své činnosti falešnou identitu nebo pokud poskytne kupujícímu očkovací průkaz se zfalšovaným razítkem veterinárního lékaře. Skutková podstata trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ) sankcionuje úmyslné jednání mající za následek zkrácení daně v minimální výši 50 tis. korun. Skutková podstata trestného činu neoprávněného podnikání (§ 251 TZ) postihuje ilegální obchodní činnost se ziskem od 50 tis. korun výš. Skutková podstata trestného činu poškozování spotřebitele (§ 253 TZ) poskytuje ochranu před jakýmkoliv jednáním poškozujícím spotřebitele a způsobilým přivodit materiální újmu v minimální výši pěti tisíc korun.
Objektem tohoto trestného činu je zájem na zajištění poctivosti podnikání a ochrana majetku spotřebitele, přičemž v první skutkové podstatě je to zejména důvěra v poctivost obchodní činnosti a poskytování služeb spotřebitelům a ve druhé skutkové podstatě důvěra spotřebitelů v kvalitu výrobků, prací a služeb, které jsou uváděny na trh, včetně poctivosti reklamy. Cit. ustanovení lze využít zejména tehdy, když prodávající vědomě nabízí nemocná štěňata, používá v inzerátech fiktivní fotografie, klame ohledně skutečného původu či stáří štěňat anebo účtuje chovatelský servis, který nehodlá poskytovat - záměrně přerušuje s kupujícími kontakt a znemožňuje jim tak uplatňovat nároky z platného smluvního vztahu (reklamace apod.).
Skutková podstata trestného činu týrání zvířat (§ 302 TZ) postihuje úmyslné týrání zvířete surovým nebo trýznivým způsobem, nedbalostní varianta pamatuje na zanedbávání potřebné péče o zvíře, které vede k trvalým následkům na jeho zdraví anebo smrti (§ 303 TZ). Skutková podstata trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306 TZ) sankcionuje způsobení či zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, byť by k němu došlo v důsledku nedbalosti.
Mějte na paměti, že podle metodického pokynu Policejního prezidia ČR je třeba oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu proti životnímu prostředí (tj. především týrání zvířat, resp. zanedbání péče o zvíře z nedbalosti) podávat u služby kriminální policie a vyšetřování.
Zdržte se negativních referencí o prodávajícím na sociálních sítích a jiných veřejných platformách, pokud nemají oporu v zákoně.
I dobře míněný úmysl zabránit množiteli či překupníkovi v další činnosti vás neuchrání před případným trestním postihem. Vyvarujte se zejména pomluvy, tj. sdělování jakýchkoliv nepravdivých údajů, které by byly způsobilé ohrozit vážnost prodávajícího v očích veřejnosti. Stejně tak je třeba respektovat princip presumpce neviny, podle kterého nelze na toho, proti němuž se trestní řízení vede, hledět, jako by byl vinen, dokud není jeho vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem.
Nezveřejňujte informace, které by mohly znesnadnit následný postih.
Uveřejňování podoby nebo jiných informací umožňujících zjištění totožnosti domnělého pachatele může negativně ovlivnit rozlišovací schopnost zainteresovaných osob a tím i znemožnit případné procesní úkony (zejm. rekognici). Berte na vědomí, že policejní orgán může pod hrozbou sankce uložit zákaz sdělovat jakékoliv informace o probíhajícím trestním řízení.
Nefabulujte – nepředstírejte zájem o zvíře, nezahlcujte prodávajícího fiktivními zprávami, nevydávejte se za jiné osoby.
Neuvážené kroky při domnělém boji s pachateli trestné činnosti pro vás mohou mít nedozírné následky. Zejména je třeba vyvarovat se nebezpečného pronásledování, které je v trestním kodexu upraveno jako samostatný trestný čin a které postihuje i systematické a dlouhodobé obtěžování osoby nevyžádanými zprávami či telefonáty, resp. cílené sledování osoby.
Nekopírujte bez rozmyslu podezřele znějící inzeráty, mohou obsahovat právem chráněné prvky.
Každá fotografie, která je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora nebo alespoň autorovým vlastním duševním výtvorem, je chráněna jako autorské dílo, a to bez ohledu na případnou uměleckou hodnotu.
Máte-li důvodné podezření, že prodávající porušuje své povinnosti v souvislosti s podnikáním či chovem zvířat anebo vykonává ilegální činnost, obraťte se na kompetentní orgány.
Pokud zjistíte porušení povinností stanových zákonem na ochranu zvířat proti týrání (zák. č. 246/1992 Sb.), kontaktujte odbor životního prostředí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které mohou v závislosti na závažnosti spáchaného deliktu uložit ve správním řízení pokutu ve výši od 50 tis. do 0,5 mil. korun. U některých deliktů připadá do úvahy také zákaz činnosti, propadnutí zvířete a zákaz chovu zvířat až na dobu pěti let. V neposlední řadě mohou obecní úřady obcí s rozšířenou působností nařídit na návrh krajské veterinární správy zvláštní opatření, zejm. umístění týraného zvířete do náhradní péče. V naléhavých případech se lze obrátit na policii, jejíž příslušníci jsou podle zákona o Policii ČR (zák. č. 273/2008 Sb.) oprávněni vstupovat bez souhlasu uživatelů do nebytových prostor nebo na pozemky, mají-li důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře.
Krajské veterinární správy (resp. na území hlavního města Prahy Městská veterinární správa) vykonávají dozor nad dodržováním zákonných povinností na úseku ochrany zvířat. Do jejich pravomoci spadá posuzování zdravotní stavu zvířat včetně podmínek chovu a vydávání závazných pokynů k odstranění zjištěních nedostatků. Na základě kontrolních zjištění mohou podávat obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podněty k projednávání přestupků či správních deliktů. Krajské veterinární správy mohou provádět kontroly jak u živnostníků, tak u ostatních fyzických a právnických osob, a to zásadně bez předchozího oznámení. Inspektoři jsou podle kontrolního řádu (zák. č. 255/2012 Sb.) oprávněni vstupovat i do obydlí, a to za předpokladu, že je užíváno k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti anebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda tomu tak skutečně je.
Nejenom vlastníci, ale také uživatelé těchto prostor jsou povinni umožnit inspektorům nerušený vstup. V případě, že krajská veterinární správa zjistí u chovatele závažné nebo opětovné porušení povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání (zák. č. 246/1992 Sb.), může živnostenskému úřadu navrhnout, aby živnostenské oprávnění zrušil anebo provozování živnosti pozastavil.
Státní veterinární správa, resp. krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze vykonávají rovněž dozor nad dodržováním povinností stanovených veterinárním zákonem (zák. č.166/1999 Sb.). Zjistíte-li, že fyzická osoba provozuje obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy bez platného živnostenského oprávnění, obraťte se na živnostenský úřad. Uvedené jednání je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 750 tis. korun. K dalším relevantním povinnostem podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.) srov. bod 2 a 4. Dozorové kompetence České obchodní inspekce (ČOI) i její pravomoci vůči kontrolovaným subjektům stanoví zákon o České obchodní inspekci (zák. č. 64/1986 Sb.). V ostatním se její činnost řídí správním řádem (zák. č. 500/2004 Sb.) a kontrolním řádem (zák. č. 255/2012 Sb.). ČOI kontroluje dodržování zákona o ochraně spotřebitele (zák. č. 634/1992 Sb.), s výjimkou případů, kdy je dána výlučná působnost specializovaného orgánu. To se týká například oblasti veterinární péče. Cit. zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, jejichž nedodržení představuje správní delikt postižitelný sankcí. Jde o poměrně různorodou skupinu povinností, z nichž lze jako příklad uvést zákaz nekalých, klamavých a agresivních obchodních praktik, požadavek poctivosti prodeje a poskytování služeb, zákaz diskriminace spotřebitele a různé informační povinnosti týkající se výrobků a služeb, včetně informace o formálně správném průběhu reklamačního řízení (věcnou správnost rozhodnutí o reklamaci posuzuje v případě sporu soud nebo rozhodce). V případě, že inspektoři ČOI zjistí závažné porušení podmínek stanovených pro výkon podnikatelské činnosti, uvědomí bez zbytečného odkladu příslušný živnostenský úřad.
Finanční (daňové) aspekty upravuje zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.). Poplatníci, kteří disponují platným živnostenským oprávněním na chov psů, jsou povinni registrovat se u příslušného správce daně, a to do patnácti dnů ode dne, ve kterém započali vykonávat živnost anebo z ní přijali příjem.
Stejná povinnost se vztahuje i na ty chovatele, kteří živnostenské oprávnění nemají, přestože provozují chov způsobem, jenž znaky živnosti naplňuje. Povinnost k registraci tak nemají pouze ti poplatníci, u kterých se příjmy z chovu psů dají klasifikovat jako příjmy z příležitostné činnosti. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je pak povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem této daně, přesáhly 15 tis. korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené anebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou.
ANIMAL EYE, z.s., je celostátní nezisková organizace, jejímž účelem je hájit a prosazovat práva a zájmy zvířat, především pak zvířat v zájmovém chovu. Její vznik podnítilo znepokojení nad neutěšeným stavem ochrany zvířat v České republice.
ANIMAL EYE navazuje na činnost zavedených ochranářských organizací a poskytuje podporu v oblastech, které doposud nejsou adekvátně pokryty (odhalování podvodů a jiné protiprávní činnosti v oblasti prodeje a chovu zvířat, nastavování překážek páchání trestné činnosti v internetovém prostředí, odborné právní poradenství pro širokou veřejnost, public affairs, osvěta).
Cílem ANIMAL EYE je stát se důvěryhodnou ochranářskou organizací v povědomí široké veřejnosti. Organizace by ráda nastavila přesné základy profesních, odborných a etických standardů v této oblasti a do budoucna se vyprofilovala v přirozeného odborného partnera státních a samosprávných institucí i dalších subjektů působících na úseku ochrany zvířat.
Více informací o ANIMAL EYE, z.s., naleznete na www.animaleye.cz.